Tiamond: Chci, aby v sobě každý šperk měl nějaký příběh, říká zlatnice Tereza Polanská

Tereza Polanská vystudovala zlatnici a brzy založila svou vlastní značku Tiamond. S výrobou a servisem šperků jí už několik let pomáhá i její partner Lumír. Šperky, které Tereza vyrábí, v sobě nesou vždy nějaký osobní příběh. Může jít o otisk prstu někoho blízkého či vzpomínka na zvířecího mazlíčka. „Věřím, že šperk má být nejen krásný, ale i symbolický,“ vysvětluje Tereza.

Nemáte čas číst? Poslechněte si článek v audio verzi.

Jaká je historie značky a jak jste se ke zlatnictví dostali vy?

Tereza Polanská: Já jsem vystudovaná zlatnice. Hned co jsem dokončila školu, chtěla jsem si založit vlastní značku. Začínala jsem s opravou šperků a vyráběla i nějaké kusy na zakázku. Asi po dvou letech jsem se potkala s Lumírem a abychom spolu mohli trávit více času, rozhodl se, že mi bude v práci pomáhat.

Lumír Wölfli: Začal jsem s tím v roce 2015 a nejdříve dělal jednoduché věci. Později už ale šlo o opravy řetízků a výrobu prstenů a k tomu už je třeba vzdělání v oboru. Tak jsem tedy opět nastoupil do školy a vyučil se zlatníkem.

Tereza Polanská: Před dvěma lety jsme se přestěhovali do nových prostor a přijali jsme také další zlatnici. Snažíme se lidem ukázat, že zlatnické řemeslo neupadá a stále se dají vyrábět kvalitní šperky, které dodržují tradici a zároveň vypadají moderně.

Vy jste se také byla učit v prestižní čtvrti v Londýně…

Tereza Polanská: Je to tak. Byla jsem tam na stáži ve zlatnické čtvrti Hatton Garden, která mi dala opravdu hodně. Učila jsem se u rodiny, která se tímto oborem živí přes čtyřicet let a dělali šperky třeba i pro britskou královskou rodinu.

Jaké šperky dnes vyrábíte nejčastěji?

Tereza Polanská: osvojila jsem si techniku granulaci, která se používala už v době Velké Moravy. Dalším trendem jsou šperky s otiskem. Může jít o otisk prstu miminka, blízkého člověka nebo třeba o otisk psích čumáčků. Šperky se díky tomu stávají velmi osobním předmětem a je za nimi příběh. To je podle mě to nejdůležitější.

Jak probíhá výroba takto osobního šperku?

Tereza Polanská: Na začátku je vždy osobní schůzka, která trvá třeba 40 minut. Probereme spolu co přesně by to mělo být za šperk, co má znázorňovat a jaká událost s ním bude spojená. Odhaduji, že tak 70 procent zákazníků má jasnou představu a domluva je potom jednoduchá. Já udělám nějaké návrhy a zkoušíme společně hledat tu nejlepší variantu. Samotná výroba potom trvá mezi šesti a osmi týdny .

Nedílnou součástí je potom i servis a péče o šperky, je to tak?

Tereza Polanská: Určitě. U našich šperků mají zákazníci servis jednou ročně zdarma. Je důležité se o šperk starat, aby vydržel co nejdéle a vypadal přesně tak, jako na začátku.

Lumír Wölfli: Nejčastěji jde o čištění, protože se šperky během nošení mohou zanášet či odírat. Každý kus tedy vyčistíme, vyleštíme a pokud má šperk nějaké drahé kameny, kontrolujeme jejich usazení.

Zlatnictví je sice tradiční obor, ale objevují se v něm nějaké nové technologie?

Tereza Polanská: Při rytí či gravírování se dříve používala ruční rýtka, dnes už jsou to pneumatické stroje. Ale v zásadě se obor nijak zvlášť nemění. Vstupní materiály jsou pořád stejné a je to plech nebo drát.

Lumír Wölfli: Různé novinky se možná objevují spíše v leštění šperků. Standardní postup je takový, že se šperk upravuje manuálně pomocí leštícího kotouče. Dnes už existuje i chemické leštění. Celý šperk se ponoří do lázně a pomocí elektrolýzy dochází k úpravě povrchu. Výhodou je, že pomocí takového způsobu se dostanete i do míst, kam se ručně dostanete jen obtížně.

Vrací se k vám zákazníci i pro více šperků?

Tereza Polanská: Máme takové motto, které zní: „Šperky, které přesahují hranice času“. Měli jsme zákazníky, kteří si u nás nechali dělat zásnubní prsten, potom přišli na řadu snubní a za nějakou dobu přišli vybírat náušnice pro jejich malou dceru. Někteří zákazníci k nám tedy dochází přes deset let, rozšiřují svou sbírku a já jsem moc ráda, že jsou s naši prací spokojení.

Foto: Archiv Tiamond