Jednota, obchodní družstvo Tábor je významnou českou firmou působící v oblasti maloobchodu na Táborsku. Její tradice sahá až do roku 1910. V současné době provozuje 48 maloobchodních prodejen potravin. Prodejny jsou rozdělené dle velikosti prodejní plochy do jednotlivých řetězců COOP Terno, COOP Tip, COOP Tuty a COOP Jednota. Zároveň provozuje vyhlášenou výrobnu lahůdek ve Slapech a Velkoobchodní sklad s chlazeným zbožím v Soběslavi. O činnosti družstva v rozhovoru vyprávěl jeho předseda Vít Sechovec.
Vím, že se hodně zaměřujete na regionální dodavatele, čerstvost i kvalitu potravin. Jak moc na to zákazníci v současnosti slyší?
Slyší, ale regionální potraviny vyráběné v menším množství a vyšší kvalitě jsou vždy dražší než potraviny od velkých výrobců. Cena potravin během dvou let výrazně vzrostla, a tak čím dál více zákazníků začalo nakupovat podle ceny. Někdy se tedy zákazníci rozhodují podle ceny a někdy vyhrává kvalita. V našich prodejnách nabízíme čerstvé zboží od místních regionálních pekařů, uzenářů, drobných farem, ale také z naší výrobny lahůdek ve Slapech. U našich zákazníků jsou oblíbené výrobky i od velkých regionálních výrobců, jako je například Madeta, Krahulík, MÚÚÚ Písek, pivo Regent nebo Platan, Tuzemák z Fruka nebo Zátkova mouka.
Ve Veselí nad Lužnicí jste v loňském provedli rekonstrukci. V jejím jste vybudovali nové parkoviště. Jak se během prvního roku osvědčilo?
Tržby se zvedají, takže se určitě osvědčilo. Při této rekonstrukci jsme z části zásobovacího traktu udělali parkování pro zákazníky, kteří teď mohou s nákupním vozíkem zajet až k autu. V případě Veselí mě ale mrzí, že i přes velké množství velkých obchodních domů, které se ve městě již nachází, zastupitelstvo schválilo výstavbu dalšího. V tomto směru v Česku nefunguje jakákoliv regulace, v čemž jsme v EU výjimkou.

Když jsme zmínili rekonstrukci prodejny, jak často saháte k jejich modernizacím či inovacím?
Když jsem do funkce předsedy družstva před patnácti lety nastoupil, bylo ve stavu, kdy prodejny potřebovaly nutné investice. Proběhlo tedy první kolo oprav a nyní začínáme kolo druhé. Všechny prodejny jsou zařízené v moderním stylu, ale občas je potřeba něco vyměnit, změnit či upravit. Každým rokem průměrně dvě prodejny kompletně zrekonstruujeme, u pěti až deseti proběhnou menší úpravy. Do těchto modernizací každoročně investujeme dvacet až třicet milionů korun.
V Soběslavi letos vaše prodejna oslaví kulaté výročí třiceti let. Plánujete nějaké oslavy?
Určitě ano. Ty děláme i u jiných prodejen a ta v Soběslavi navíc patří mezi větší. Je na náměstí, dělá dobré tržby, což je dáno i tím, že je kompletně zrekonstruovaná. Loni jsme v této prodejně jako v první instalovali samoobslužnou pokladnu a pracuje tu velmi dobrý kolektiv. K příležitosti jejího výročí plánujeme speciální akce – leták, soutěž, zvýhodněnou nabídku, dárky a ochutnávky.

Hovořil jste o vlastní výrobně lahůdek ve Slapech. Její specialitou je vlašský salát, který je prý vyhlášený v širokém okolí. Je pravdou, pravdou, že si pro něj jezdí zákazníci z Prahy?
Od sedmdesátých let minulého století se „náš“ vlašský salát vyrábí stále podle stejné receptury. Berou si jej tak od nás všechny prodejny v táborském regionu, je to zvykem a velkou tradicí. Každým rokem v prosinci vyrobíme jen tohoto salátu neuvěřitelných čtyřiadvacet tun. Lidé, co do regionu jezdí na dovolenou, si jej pravidelně odvážejí domů a často se při svých cestách pro něj vracejí
V čem vidíte hlavní výhody vašich Jednot oproti konkurenci velkých obchodních domů?
Určitě je to regionalita, česká tradice, lidský přístup personálu, poctivá kvalita, obslužné pulty, kde dostanou zákazníci všechno čerstvé a krájené a také osobní vztah s komunitou především na vesnicích. Jednoty v malých obcích jsou ale nyní hodně ohrožené, podmínky jsou čím dál tvrdší. Udržet provoz těchto prodejen nám pomáhají dotační tituly, ale neřeší vše. Energie, vybavení, pokladní systémy, to všechno je dnes drahé. Každé prodejně se věnujeme individuálně, v tom jsme jiní než zahraniční řetězce, které své obchody řídí centrálně. Také situace v okolních státech je jiná než v Česku. Třeba na Slovensku, v Polsku či Maďarsku nevidíte vietnamské prodejny. Nebráníme se konkurenci, ale měli bychom mít k podnikání všichni stejné podmínky, což bohužel u nás neplatí. Třeba zrušení EET byla velká chyba. V Maďarsku pak například zdaňují nadměrné plochy obchodů, kdežto u nás se nechala absolutní volnost. Proto je v Česku nejvíce prodejní plochy na jednoho obyvatele. Do budoucna je ale otázkou, kdo bude v těchto obchodech prodávat. Kvalitní personál se těžko hledá a třeba v našem okrese není tento obor ani na jedné škole.
Věrných zákazníků máte určitě stále dost. Co byste jim na závěr vzkázal?
Nejen jim, ale i našim zaměstnancům, členům družstva a dalším příznivcům bych chtěl určitě poděkovat. Jsme rádi, že k nám chodí nakupovat. Myslím si, že blízkost k domovu a osobní přístup dělá hodně.
Buďte první! Přidejte komentář