Nemáte čas číst? Poslechněte si článek v audio verzi.
Bez většího přehánění gigant českého zemědělství v republikovém měřítku, který každoročně dosahuje obratu kolem čtyř miliard korun. Řeč není o nikom jiném než o společnosti ZZN Pelhřimov a. s., která působí v regionu Vysočiny a jižních Čech. Jak se do tohoto stavu propracovala, popisuje generální ředitel Zdeněk Kubiska, který firmě nepřetržitě šéfuje od její privatizace na začátku devadesátých let minulého století
Na úvod bych se chtěl zeptat, jak jste se k práci v zemědělství dostal vy osobně?
Pocházím z vesnice, moji rodiče pracovali v zemědělství, takže jsem k němu měl odmala velice blízko. Po vojně jsem také v polovině sedmdesátých let nastoupil do státního podniku, který se, myslím, nazýval Zemědělské zásobování a nákup. Začal jsem v dělnické profesi a postupně jsem si při práci dodělal vysokou zemědělskou školu a po revoluci byl v roce 1990 zaměstnanci zvolen ředitelem celé společnosti.
Jak se firma vyvíjela v dalších letech?
Po překotné privatizaci, kdy nás vlastnilo snad patnáct fondů, jsme se dostali do majetku zahraniční firmy se sídlem v norském Oslu. Musím říci, že za ty tři roky pod tímto většinovým vlastníkem jsem získal takové zkušenosti, které bych od těch českých nikdy nenabral. A někdy okolo roku 2000 jsme se dostali do vlastnictví společnosti Agrofert, pod níž patříme dodnes. Historicky jsme však měli na co navazovat.
Ještě z období před rokem 1948?
Přesně tak. Z pozice ředitele společnosti jsem se snažil navazovat na bývalá hospodářská družstva, třeba to v okrese Pelhřimov vzniklo v roce 1936. My jsme se tak vrátili ke kořenům, to znamená pro zemědělce výroba a prodej krmných směsí, nákup a prodej rostlinných produktů, výroba a prodej minerálních hnojiv, prodej agrochemických přípravků, výroba a prodej osiv, poskytování aplikačních a sklizňových služeb v oblasti zemědělské prvovýroby. A ke všem službám rovněž odborné poradenství. K tomu jsme nakoupili zemědělskou techniku, kombajny, řezačky, mlátičky, takže dnes firma nestojí na jediné noze, je jich hned několik a proto jsme i v podnikání dlouhodobě tolik úspěšní. Každý rok je v zemědělství jiný, my ale nejsme ohrožení, když nějaký produkt zrovna nejde jako předtím.
Jaká je základní struktura firmy?
Máme řádově pětadvacet výrobních a skladovacích středisek, v těchto lokalitách jižních Čech a Vysočiny poskytujeme služby pro zemědělce, které jsem zmínil. Dále vlastníme sedm dceřiných společností. Jedná se o společnost KVARTO v Bystřici, která se zaměřuje na prodej zemědělské techniky, v dalších společnostech se jedná o klasickou prvovýrobu. Pro našich dva a půl tisíce zákazníků se snažíme být opravdu „Partnerem dobrých hospodářů“, tedy dobrým partnerem. Roční obrat máme přes čtyři miliardy korun.
Jak byste charakterizoval současnou strategii firmy v oblasti zemědělské prvovýroby?
Z globálního pohledu na české zemědělství nevnímám situaci úplně příznivě. Myslím si, že zemědělství není z pozice české vlády úplně doceňováno. Neustále navíc slyšíme, že jsou zemědělci škůdci ovzduší, ničí krajinu, k tomu pořád natahují ruce na dotace a tak bych mohl pokračovat. Když přitom vidím, jaká je v tomto odvětví každý rok z důvodu vlivu počasí ohromná nejistota promítající se do výnosů a kvality, což má vliv na propady cen produkce v živočišné i rostlinné výrobě, tak se divím, že to ti lidé ještě vůbec dělají. U našich dceřiných firem to mohu pozorovat. Do lidí se vtlouká, že je tu všechno špatně, přitom tu jsou potraviny na vysoké úrovni. Ale český zákazník pak raději koupí maso z dovozu, třeba z Brazílie, i když ani neví, čím tam dobytek krmí nebo jaké používají postřiky.
Plánujete v blízké budoucnosti rozšíření portfolia služeb či produktů?
V ZZN máme portfolio poměrně široké, už před léty jsme si ho nastavili. A já vyznávám heslo „ševče, drž se svého kopyta“. Spíše jdeme cestou investic a inovací.
Můžete být konkrétnější?
Každým rokem investujeme do nových technologií na krmné směsi, protože vývoj v této oblasti šel hodně nahoru. Dnes jsou vyšlechtěná plemena a ty chtějí krmení na míru. Proto je třeba mít technologie, které jsou schopny ho vyrobit. Třeba letos jsme, jako první v republice, investovali do granulační linky z Nizozemska, která vyrábí granule dobré kvality, navíc výrazně šetří energie. To je budoucnost krmných směsí. Podobné je to rovněž u osiv i v oblasti skladování a ošetřování rostlinných produktů.
Jak moc si ceníte toho, že se pravidelně umisťujete na špici pořadí coby jeden z nejžádanějších zaměstnavatelů mezi studenty na Vysočině?
Tohoto ocenění si samozřejmě vážíme, těší nás. Pro studenty jsme zajímaví tím, že jako jeden z mála podniků bereme čerstvé absolventy, všude jinde většinou vyžadují praxi. Naše HR oddělení pod vedením personální ředitelky Blanky Vávrové upřednostňuje vychovávat si vlastní zaměstnance, což má dva úhly pohledu. V první řadě musíme mít mentory, kolegy, kteří mají určité pedagogické nadání, schopnost zaujmout, ale také nemít vysoké ego, protože starší či střední generace leckdy vnímá mladé jako konkurenci.
Který je druhý úhel?
Tím je benefit, kdy my si vychováme zaměstnance k obrazu svému. Tedy žádné návyky či zlozvyky z předchozího zaměstnání, které často převažují a jsou spíše nevýhodou a neslučují se s naší firemní kulturou. Každou sezonu proto nabereme bezmála stovku brigádníků na různé pozice a od nich pak chceme slyšet zpětnou vazbu. Všem se rovněž snažíme vštěpovat, že se nedělíme na manažery a dělníky, modré a bílé límečky. Potřeba tu jsou všichni a každý má ve firmě svou pozici. Takto se prezentujeme i navenek a myslím, že na veřejnost to má pozitivní dopad.
Kam se podle vás bude ubírat zemědělství v následujících letech?
I přesto, co jsem před chvílí říkal, si myslím, že tu zemědělství bude dál existovat. Ať už bude v Praze nebo Bruselu někdo razit své názory, které s tímto oborem nejsou v souladu. Lidí na celé planetě neustále přibývá, nemám však pocit, že by se nějak razantně zvyšovala produkce potravin. Spíše jde o to, aby se dařilo do zemědělství přitáhnout mladé lidi.
Víte, jakým způsobem?
Mladí mají pocit, že práce v zemědělství, to je něco neatraktivního, se starými lidmi, ve špatném prostředí, s přežitými technologiemi… Přitom dnes už tomu tak rozhodně není. Odborníci tvrdí, že právě v zemědělství je jeden z největších potenciálů, co se automatizace a robotizace týká. Jsou činnosti, u kterých to nejde. Ale nebude trvat dlouho a přijde doba, kdy budou stroje na poli jezdit bez lidské obsluhy a řídit je bude ajťák v kanceláři. Proto bychom měli novou generaci správně vychovávat, což bohužel střední ani vysoké školy moc nedělají. Teoreticky možná, ale prakticky ani trochu. Přitom takový absolvent vysoké zemědělské školy má pocit, že je hned po škole hotovým profesionálem, ale my na nich musíme ještě hodně zapracovat, což nás stojí čas i peníze.
Kde byste si přál vidět firmu ZZN v horizontu pěti či deseti let?
Neustále nás žene dopředu konkurence. Dnešní obchod je úplně otevřený, obchodujeme prakticky s celým světem a role podniku, jakým je ZZN, bude i dál nezastupitelná. Zemědělci oceňují, že jsme stabilní firmou, důvěryhodnou, s dobrým finančním zázemím. My jsme v předchozích letech ušli velkou cestu v podobě investic a údržby. Každý rok to vyšlo přibližně na 200 milionu korun. Díky tomu jsou, a i nadále budou, naše zařízení srovnatelná s těmi zahraničními. Když se dnes jedeme podívat k nějakému zahraničnímu partnerovi, mohu s klidným svědomím říci, že se za to, jak jsme vybaveni my, vůbec nemusíme stydět. Po revoluci jsme mívali hodně vykulené oči, když jsme viděli, jak to mají na Západě vybudované. V posledních letech už jsme ale některé z nich i předčili.
Foto: Archiv ZZN Pelhřimov, NYKO MEDIA
Buďte první! Přidejte komentář