Martin Mrkos je starostou Žďáru nad Sázavou od roku 2018, v letech 2016-2024 byl zastupitelem Kraje Vysočina. V soutěži Svazu měst a obcí v květnu 2022 byl vyhlášen Nejlepším starostou na Vysočině ve volebním období 2018-2022. V rozhovoru mluví o tom, jak město řeší dostupnost bydlení, podporu místního pracovního trhu a jaké novinky i výzvy přináší oblast dopravy. Dotýká se také témat kultivace veřejného prostoru a přístupu města k výsadbě zeleně.
Nemáte čas číst? Poslechněte si článek v audio verzi.
Kam podle vás kráčí Žďár?
Věřím, že Žďár kráčí k tomu, aby byl místem, kde se dobře žije. To zahrnuje dostupnost základních potřeb jako je bydlení, veřejných služeb, pod které spadá kvalitní zdravotnictví, sociální oblast, školství, sportovní a kulturní vyžití. Věřím, že jsme městem plným lidí, kteří jsou k sobě vzájemně ohleduplní, tolerantní a mají pochopení pro různé skupiny obyvatel. Ohleduplnost a empatie jsou předpokladem pro příjemnou atmosféru a energii. Město je tvořeno lidmi, rolí města je pak vytvářet podmínky pro to, aby se v něm žilo dobře co možná nejširším skupinám obyvatel. Pokud se budeme snažit vnímat a řešit různé potřeby, můžeme být městem, kde se skutečně dobře žije.
Celorepublikově se potýkáme s krizí bydlení. Snaží se ji město nějak řešit?
Město se snaží vytvářet nejširší nabídku bydlení pro co nejširší cílové skupiny. Do roku 2040 chceme rozšířit nabídku dostupného bydlení o 225 bytů. V následujících dvou až třech letech vznikne 24 bytů v ulici Dr. Drože, v Novoměstské pak 20 bytů, v Sázavské ulici se postaví byty ve spolupráci s firmou DEL – část bytů bude firemních, zbytek budou městské dostupné byty. Nájmy budou odpovídat 80 až 85 procentům tržního nájemného, které určuje cenová mapa ministerstva financí. Víme, že přístup k bydlení má vliv na sociální aspekty – pokud jsou byty nedostupné, mladí lidé nezakládají rodiny. Nevyhovující prostředí může mít dopad na prospěch dětí ve škole. Nejen proto se ve Žďáře snažíme o výstavbu dostupného bydlení.
Aby lidé ve městě zůstali, potřebují k tomu i dobrou práci. Snaží se město vy dobrou práci. Snaží se město vytvářet lepší pracovní podmínky?
Do průmyslové zóny na Jamské se snažíme získat dvě perspektivní firmy, které mají pokročilejší výrobní program. Tam pak předpokládáme, že nabídnou vyšší mzdy. Firmy se do Žďáru snažíme nalákat ve spolupráci s CzechInvestem, ministerstvem průmyslu a obchodu a AFI (Sdružením pro zahraniční investice). Dále oslovujeme různé zahraniční obchodní komory, velkou příležitost vidíme i v Dukovanech nebo aktuálně v obranném průmyslu. I zde se aktivně snažíme nacházet investory.
Jak vypadá podpora podnikání?
Snažíme se podpořit zájem o technické vzdělávání a technologie. To jsou silné stránky našeho města a jsou s ním historicky spjaté, čímž narážím na dlouholetou tradici Žďasu. Ve Žďáře působí i další firmy technologického zaměření, například DEL, ICE, Kovo Koukola a další. Na této tradici chceme stavět i do budoucna. Vytváříme podpůrné programy od kroužků po mentoring, chceme vytvořit i podpůrné prostředí pro lidi, kteří mají kuráž se do podnikání pustit, chybí jim ale potřebné know-how.
Ve městech je velkým tématem doprava a Žďár není výjimkou. Už dlouhá léta se tu řeší stavba obchvatu. Jak to s ním v současnosti vypadá?
S nadsázkou lze říct, že doprava je jako voda. Kam ji pustíte, tam se dostane. Za úspěch považuji realizaci propojky mezi ulicemi Jihlavská a Brněnská, kudy denně projede asi osm tisíc aut. Je to malá část obchvatu, ale bude mít pozitivní efekt. Kompletní stavba, která by měla vést od Tokozu na Přednádraží není zatím realizovatelná, protože nesplňuje potřebné parametry dané ŘSD. To nicméně ale slíbilo, že studii přepracuje tak, aby měla šanci obstát. Město ale mezitím pracuje na budování vnitřních propojek – vznikne například komunikace mezi ulicemi Neumannova a Wonkova.
Sází město i na jiné formy dopravy?
Ano, budujeme cyklostezky a obecně zlepšujeme podmínky pro nemotorovou dopravu. Nejde jen o výstavbu cyklostezek nebo sdílených komunikací pro pěší a kola, ale i o vytvoření zázemí v podobě krytých cyklostání, často pod kamerovým systémem. Paralelně s tím jde ruku v ruce podpora jízdy ve veřejné dopravě.
Kde nové cyklostezky vzniknou?
Na Neumannově ulici vznikla společná stezka pro cyklisty a pěší, příští rok se začne budovat cyklostezka v Jihlavské ulici. Další se projektují v ulicích Brněnská a Studentská, v příštím roce vznikne cyklostezka na pravé straně náměstí před obchodními domy. V dlouhodobějším horizontu plánujeme cyklostezku v Přednádraží a v ulicích Smetanova, Vančurova, Wolkerova a Okružní horní.
Jaká dopravní opatření město uplatňuje, aby v provozu ochránilo například děti?
U dvou žďárských základních škol jsou takzvané školní ulice, což znamená, že do nich auta v určitý čas nesmí vjet. Podobné opatření bude platit u dalších dvou základních škol na ulici Komenského. Dopravu také zklidňujeme zaváděním jednosměrek, třicítek a obytných zón. Zvýší se tak bezpečnost provozu a vznikne i více parkovacích míst.
Plánuje město zavést parkovací zóny?
Zóny jsou řešením v místech, kde není možné budovat nová parkoviště. Problémem jsou hlavně auta, která zabírají místa Žďárákům. Dojíždějící třeba za prací nebo studiem blokují několik hodin denně místa místním. Zavedení parkovacích zón by je mohlo motivovat k využívání veřejné nebo jiné formy dopravy.
Město se snaží i na poli stavebních investic. Jaké rekonstrukce ve městě momentálně probíhají?
V současnosti se ve Žďáře hodně rekonstruuje. Je to výsledek dobré práce kolegů, kteří umí získat peníze z evropských nebo národních fondů. Své odvádějí i lidé, kteří se na projektu podílejí, hlavně pokud jde o plánování a projekční práce. Množství staveb je výsledkem systematické a dlouhodobé přípravy. Veřejný prostor je důležitým faktorem pro kvalitu života ve městě. Podle toho, jak se v něm cítíme, usuzujeme, zda se nám tu žije dobře. Jedná se o důležité téma, proto probíhá řada aktivit, které se veřejný prostor snaží kultivovat, ať už jde o boj s reklamním smogem, opravu budov, výměnu mobiliáře nebo sázení zeleně.
Není důležitější, aby se město věnovalo opravě silnic a chodníků než kultivaci provozoven a minimalizaci reklamního smogu?
K věcem je třeba přistupovat komplexně. Veřejný prostor neznamená, že opravíme jen veřejné prostranství nebo budovu. Do každého projektu je nutné promítnout co nejvíc hledisek, které život ve městě přináší a snažit se o řešení, které uspokojí co nejvíc lidí. To je cíl, poslání a odpovědnost vedení města.
Jaké rekonstrukce jsou naplánované do budoucna?
Čeká nás revitalizace v prostoru atria, kolem Domu kultury, dále obměna mostů a lávek, oprava Studentské ulice. Zvelebíme i městskou část Žďár 4 u průmyslové školy, zušlechtíme prostor kolem Věžičky ve Žďáře 3, revitalizovat budeme i prostor okolo Horního rybníka. Na Klafaru vznikne park, obnoví se park Hrady a rozšíření se dočká park na Farčatech. Chystá se obnovení a rozšíření zeleně na náměstí Republiky. Jedná se o investice do nadcházejících dvou až tří let.
Hojně diskutovaná je i zeleň. Někteří lidé mají pocit, že se ve městě hodně kácí. Jak město přistupuje k výsadbě zeleně?
Osobně si myslím, že zeleň bude klíčová pro budoucí kvalitu života ve městě. To, že probíhá klimatická změna, je fakt. Zeleň ve městě je proto klíčová pro stín a ochlazování. Ve Žďáře je teď více než 14 tisíc stromů, jsme tak jedním z nejzelenějších měst v republice. Kácí se v místech, kde zeleň není perspektivní a tam, kde byla zasazena bez předchozího promyšlení. Často ohrožuje všemožné inženýrské sítě. Vysázených stromů je ale mnohem víc než těch pokácených. Chci zmínit i to, že se do budoucna budeme potýkat s dřevinami, které v současném klimatu už neobstojí. Typicky jde o javor klen, který by neměl být vysazován například v alejích, protože je velmi pravděpodobné, že ho za deset let budeme muset pokácet. Změna klimatu je v oblasti údržby a rozvoje zeleně velkou výzvou, je nicméně důležité zajistit rozmanitost a pestrost, které společně zaručují odolnost.
Foto: Archiv Město Žďár nad Sázavou
Buďte první! Přidejte komentář