Problém nedostatku vody, ale také představení řady akcí, které pro širokou veřejnost pořádají. To byla hlavní témata, o nichž hovořili představitelé společnosti Městské lesy Znojmo – ředitel příspěvkové organizace Zdeněk Trojan a manažerka pro celospolečenské funkce lesa Jana Trojanová.
Nemáte čas číst? Poslechněte si článek v audio verzi.
Pomalu nám končí jaro a o své slovo se bude hlásit léto, přesto bych se chtěl v čase ještě lehounce vrátit. Jaká byla z pohledu Městských lesů Znojmo uplynulá zima?
Teplotně byla standardní, ale pro les by bylo lepší, pokud by více mrzlo a více sněžilo. Příroda si dostatečně neodpočinula.
Z jakého důvodu?
Mráz pomáhá likvidovat různé škůdce. Sněhová pokrývka doplnila spodní vody minimálně. V jarním období bývá obvykle mnoho míst podmáčených, letos je tomu jinak. Za vše hovoří i nedávná výstraha Českého hydrometeorologického ústavu o zvýšeném riziku vzniku a šíření požárů pro téměř celou Českou republiku.
To je dost velký problém, že?
Pro les je to zcela zásadní. Nedostatek vody ovlivňuje vitalitu stromů a jejich náchylnost k různým onemocněním i schopnost odolávat škůdcům. Celkové úhrny srážek se drží na obdobné úrovni, ale problém je v jejich rozložení. Přichází přívaly, voda se v krajině neudrží a odtéká.
Poměrně velké půdní sucho, které aktuálně trápí většinu Česka, se projevuje nějak výrazněji negativně?
Pro stromy znamená nedostatek vody dlouhodobý stres. Dochází k celkovému chřadnutí lesů. Pozorujeme to téměř u všech dřevin, trpí duby, jasany, borovice… Na první pohled si toho návštěvník lesa možná nevšimne, ale zkušený lesník okamžitě ví, co se děje. Problematická je pak samozřejmě i obnova lesa – uchycení a odrůstání nově vysázených stromků.
Dá se ale říci, že je to jen potvrzením klimatického trendu, který se dá sledovat již dlouhodoběji?
Zda se jedná o globální změnu, to nechme na vědcích. Jednoznačně se ale dostáváme do stavu, kdy jednotlivá roční období ztrácí charakter, který známe. V přírodě chybí voda, na začátku května přišel mráz, k tomu se přidávají suché větry, které krajinu dále vysušují. Problém je to i pro dřeviny, u nichž by to dříve nikdo nepředpokládal, typicky třeba borovice nebo dub. Přežijí, ale chřadnou. Vypadá to pak jako lesní lazaret.
Nebojíte se v této souvislosti, že by se opět mohla ve velkém rozjet kůrovcová kalamita?
Našemu majetku rozsáhlá kůrovcová kalamita způsobená lýkožroutem smrkovým nehrozí (kůrovců existuje v Česku na 130 druhů, téměř každá dřevina má toho „svého“ – pozn. red.), protože smrkových porostů zůstalo minimum. Kalamitním škůdcem není jen zmiňovaný lýkožrout smrkový. Dub ohrožuje bekyně mniška, mladé sazenice borovice klikoroh borový, obaleč modřínový likviduje modříny. Pak jsou tu houbová onemocnění. Duby trpí tracheomykózou, jasany ničí chalara… Dostatek vláhy a s tím spojená celková vitalita stromů je naprosto klíčová.
Přejděme k příjemnějším věcem, například Geopark Salamandria rozšiřující naučnou stezku v Gránicích…
Propojili jsme se s geology z Ústavu geologických věd z Masarykovy univerzity v Brně. Ti pečlivě vybrali vzorky hornin z různých koutů republiky. Následovala realizace, dovoz a umísťování několikatunových vzorků, vytvoření panelu, osazení lavičky. Chtěli jsme neživou přírodu propojit s živou a k tomu jsme využili autorské ilustrace malíře Petra Modlitby, který se snaží jít ve stopách Zdeňka Buriana. Doufáme, že se tak děti z lavic na hodinu přírodopisu o neživé přírodě dostanou do Gránic, kde si mohou jednotlivé druhy hornin prohlédnout a osahat.
Novinkou, kterou jste rovněž nabídli, je Posezení u „hovnivála“. Přibližte, prosím, oč se jedná.
Rádi bychom zvýšili komfort návštěvníků vzdálenějších částí Gránic a zároveň jim představili, jak úžasně propracovaná příroda je. Zaměřujeme se na koprofágní brouky, lidově „hovnivály“, kteří se živí trusem – tedy něčím, co je běžně vnímáno jako odpudivé. Přitom právě tato „neatraktivní“ role je pro fungování ekosystému velmi důležitá. Koprofágní brouci jsou běžnými obyvateli lesa a lidé je mohou při procházkách lehce zahlédnout. Součástí posezení je i naučný panel a dřevěná socha „hovnivála“.
Již po jedenácté jste pořádali na konci dubna Den Země. Jaký letos byl a nakolik jste byli spokojení s odezvou veřejnosti?
Byl krásný. Radost, pohoda, sluníčko. Návštěvnost byla obrovská. Děti se o přírodě učily zážitkem. Malovaly barvami z přírody, mikroskopovaly, učily se třídit odpad, poznávaly zkameněliny, živá zvířata, les a jeho obyvatele, jezdily na lanovce, tvořily z přírodnin a podnikaly další aktivity. Program byl opravdu pestrý.
Součástí Dne Země bylo i vyhlášení výtvarné soutěže „Les na talíři“. Koho se konkrétně týkala a jaký o ni byl zájem?
Soutěž každoročně přináší nové téma – letošní šestý ročník se nesl v duchu „Les na talíři“. Zapojit se mohl každý, kdo rád maluje, což se odrazilo i ve vysokém zájmu: dorazily stovky prací od dětí z celé republiky. Do soutěže se zapojily například i korejské děti žijící v Praze. Na slavnostní vyhlášení přijela většina oceněných, někteří i z větší dálky, například z Pardubic, což nás velmi těší. Díky podpoře partnerů navíc čekaly na vítěze opravdu atraktivní ceny.
Na které akce z letošního kalendářního roku byste upozornili?
Ve středu 27. května proběhne workshop „Kytice pro paní učitelku“. Účastníci se naučí vázat kytice z rostlin, které rostou kolem nás, s důrazem na šetrnost k přírodě a udržitelnost. V sobotu 6. června srdečně zveme na procházku „Život pod hladinou aneb tajemství Gránického potoka“. Další plánované akce budeme veřejnosti postupně představovat v tisku, na webu či sociálních sítích
Které další projekty ještě připravujete?
V běhu je projekt Lidé mezi stromy, v jehož rámci připravujeme rozhovory s lidmi, kteří mají k lesu blízko v nejrůznějších profesích i životních rolích. K profesím točíme videa, která jsou ke zhlédnutí na našich facebookových stránkách a Instagramu. Představili jsme povolání lesník, taxátor, dřevořezbář či kočí.
V kroužku Lesánek se věnujeme dětem od druhé do páté třídy. Dotýkáme se různých témat z oblastí myslivosti, lesnictví i ochrany přírody. Trávíme hodně času venku, vyrobili jsme si krmelec, tužky ze dřeva, vysázeli stromky a podobně.
Připravujeme také teambuildingové procházky zaměřené na psychohygienu a odpočinek v přírodě a spolupracujeme s vysokými školami v oblastech výzkumu, bakalářských či diplomových prací. Naše činnost je pestrá, od péče o les až po zážitkové procházky pro veřejnost. Tím nejdůležitějším pojítkem je láska k lesu. Záběr máme široký, i když nám práci občas komplikuje rostoucí administrativa.
Co máte konkrétně na mysli?
Problémem je nedokonalá digitalizace, rychle se měnící legislativa. Často například děláme dvojitou formu evidence. Momentálně se na lesníky valí nařízení Evropské unie proti odlesňování EUDR, které v praxi kromě obrovské byrokratické zátěže nepřináší lesům fakticky nic. V České republice totiž hospodaříme podle platného lesního hospodářského plánu a musíme dodržovat mimo jiné velmi přísný zákon o lesích. Své opodstatnění má EUDR ve státech, kde je legislativní ochrana lesa nulová nebo minimální. U nás ale není možné, aby se krajina plošně a beztrestně odlesnila.
I přes výzvy spojené s půdním suchem se snažíme vhodným hospodařením v lese jeho stabilitu stejně jako odolnost zvyšovat. Zároveň otevíráme les široké veřejnosti a snažíme se prohlubovat vztah lidí k přírodě a ukázat jim její jedinečnou hodnotu a krásu.
Foto: Archiv Městské lesy Znojmo
Komentáře nejsou povoleny.