Nemáte čas číst? Poslechněte si článek v audio verzi.
Už jen šest let dělí tradici nejstaršího podniku s komplexními autoslužbami v Česku od magické stovky. Na životním příběhu jejího zakladatele by se mohly ve školách vyučovat dějiny minulého století. Pro jeho pokračovatele je takový odkaz obřím závazkem. „Často kolem sebe slýcháme různé negativní reakce úplně na vše, nářky na to či ono, cokoli je neřešitelný problém a tragédie. Když si ale vzpomenu na dědu, uvědomím si, jak se vlastně máme všichni dobře,“ říká vnuk Bohumíra Racka a majitel AUTO RACEK a. s. Libor Racek.
Život vašeho dědečka je na zfilmování. Byl by to ale asi hodně depresivní snímek, že?
Vidíte. A já si dědu pamatuji jako pozitivního člověka. Byl sečtělý a moudrý, po všech těch peripetiích se upnul na rodinu a dokázal se radovat ze života. Co mi vyprávěl taťka, tak děda velmi ožil v nadějném roce 1968. Tehdy se dokonce do filmu opravdu dostal, díky dokumentu Lidé kolem motorů. Vedle Elišky Junkové tam má výrazný prostor. Když jsem dokument viděl, bylo to velmi emotivní.
Přibližte jeho příběh čtenářům.
Rodák z Litomyšle po návratu z bojiště první světové války už svoji rodinu doma nenašel, rodiče i bratři byli mrtví, sestra se provdala do Vídně. Přijal tak nabídku spolubojovníka a kamaráda z Humpolce, aby další životní etapu začal právě tady. V jedné ze zdejších textilek se uplatnil jako řidič: s náklaďákem jezdil na všech frontách první světové války.
Zakrátko však začal přemýšlet o vlastním podnikání a sen si s pomocí půjčky a úvěru splnil v roce 1931. Na adrese dnešního sídla firmy v Humpolci otevřel a postupně rozšiřoval podnik sdružující autodopravu, autoopravnu a zastoupení značky Praga. V roce 1942 ho ale odvedlo gestapo a v koncentráku zůstal až do konce války. Přestože se vrátil ve zbědovaném stavu, znovu se pustil do rozvoje firmy a splácení závazků. Po komunistickému puči si za to vysloužil nálepku „nepřítel lidově demokratického zřízení“, 4,5 roku v mírovské věznici a ztrátu majetku… Nakonec mu „bylo dovoleno“ dožít ve vymezených prostorách obytného objektu, ale do provozu nesměl. Mohl se jen dívat, jak v „rukách lidu“ vše, co vybudoval, chátrá.
V rukách, které zámky a kláštery měnily ve stáje…
Areál sice dál sloužil k opravě aut, v závěru se tu dělaly repase Š 1203, ale asi si umíte představit, jak to tu vypadalo. Jen pro dokreslení: děda zemřel v roce 1973, rok po něm odešla babička. Po její smrti byl jejich byt kompletně vydrancován. Zmizely dokonce i dopisy, které psal děda z koncentráku. A samozřejmě většina podkladů k historii firmy. Objekt s bytem, který mám ve vzpomínkách na dědu a rodinná setkání, se stal dílnou pro opravy převodovek. Když jsme to po restituci dostali zpět, schody pod špínou a mastnotou nebyly vidět.
Potřeba investic do nápravy stavu vás od převzetí otěží neodradila?
Byl to rodinný majetek, za který děda trpěl, a ne málo. Víte, já jsem snad stokrát během těch let, kdy pochopitelně přicházely problémy, uvažoval o prodeji, abych měl klid a čistou hlavu. Ale vždycky to skončilo na tom, že to kvůli dědovi a dnes už i kvůli tátovi udělat nemůžu a nesmím. Firma je rodinný klenot, morální závazek.
Byli jste na takové podnikání připraveni?
Vůbec ne. Taťka se sice automechanikem vyučil, ale až dodatečně, protože řemeslo se mohlo hodit. Měl sice gymnázium a strojní průmyslovku, ale vysokou školu kvůli kádrovému profilu studovat nesměl. Většinu života strávil v ČSAD za volantem autobusu. Mě to od mala táhlo ke sportu, a dotáhlo až k vrcholové atletice. Zároveň jsem vystudoval vysokou školu zemědělskou se zoologickou specializací a měl předjednaný nástup do královédvorské zoo. V září 1989 jsem nastoupil na vojnu do Rudé hvězdy Praha. Dál je to jasné, ale sport jsem uhájil. V roce 2000 se mi dokonce splnil sen a vyhrál jsem v Plzni mistrovství ČR v hodu diskem. Vzpomínám si, že jsem to volal tátovi, měl větší radost než já. Život je někdy zábavný. Kombinace sport a podnikání byla velmi náročná, ale dala mi do života strašně moc. Kamarády, disciplínu, úspěch.
Jak vůbec vzniklo spojení firmy AUTO RACEK se značkou Škoda?
Když táta získal ukradený majetek zpět, hledal vhodný způsob, jak navázat na dědovo dílo. Mladoboleslavská škodovka po úspěšné privatizaci v Česku právě vytvářela novou koncepci obchodního zastoupení. Zástupci firmy sem přijeli, prohlédli si prostory, vyložili své představy a popsali koncesní standardy… Byl vyjednán investiční úvěr a celý areál se opravil do provozuschopného stavu. Byli jsme tak mezi prvními obchodníky Škoda. Náš podnik se v roce 1992 rozjel se třemi automechaniky a přijímacím technikem, mamka prodávala auta.
Dnešní podoba vaší firmy je podstatně rozsáhlejší. To byl záměr od počátku?
Chtěli jsme být respektovaným partnerem. Roli tedy hrál počet prodaných aut, tudíž i velikost obsluhovaného regionu. Cílená expanze se podařila, stali jsme se největším autorizovaným prodejcem a servisem vozů Škoda na Vysočině. Dnes jsme etablovaní vedle domovského Humpolce, kde je zároveň sídlo společnosti, v Havlíčkově Brodě a v Pelhřimově. Zaměstnáváme sedm desítek lidí, zákazníci u nás najdou komplexní motoristické služby ve vysoké kvalitě.
Co si pod komplexními službami lze představit?
Na plný výčet by zde nestačil prostor. V zásadě jde o veškeré služby motoristům. Koupě nového či ojetého vozu, záruční i pozáruční servis, karosářské a lakýrnické opravy všech značek, příprava vozů na STK s možností jejího zprostředkování, prodej a rozvoz náhradních dílů a příslušenství přímo k našim odběratelům. K tomu všemu ještě nabízíme našim zákazníkům nonstop službu Service mobil. V případě pojistné události – havárie – řešíme vše za naše klienty. Všechny provozovny jsou plně vybaveny na e-mobilitu. Prodej ojetých vozů zastřešuje centrálně Havlíčkův Brod v programu Škoda Plus. Podrobnosti lze najít na našem webu auto-racek.cz.
Na prvním dojmu záleží. Vaše provozovny potvrzují, že to dobře víte…
Před deseti lety skončil tříletý maraton velké proměny všech provozoven podle nové koncepce Škoda Auto. Na výsledky jsem hrdý a myslím, že právem. První byla přestavba humpoleckého areálu. Náš návrh na základě architektonické studie Ing. arch. Jana Hrabala byl zařazen do pilotního projektu výstavby nových autosalónů Škoda v ČR. Zvládli jsme ji bez přerušení provozu! Do konce roku 2015 už byly v novém „kabátu“ všechny tři naše provozovny, další investice pak směřovaly třeba do rekonstrukce a rozšíření střediska prodeje ojetých vozů v Havlíčkově Brodě či do dílenských prostor a vybavení. Letos nás čeká hlavně výměna CI prvků na fasádách v souvislosti s novým logem Škoda Auto
Stres, zodpovědnost, obrovský závazek vůči předkům. Dokáže vám práce přinést ještě čistou radost?
Určitě ano. Vždycky, když se něco povede, když přijde pozitivní odezva. Jako třeba naše trojnásobné umístění na špici nejlepších servisních služeb v republice. Anebo skvělé hodnocení proměny areálu v Humpolci odborníky na architekturu. Dnešní podoba místa, na kterém to v roce 1931 celé začalo, zaujala známého redaktora a fotografa Davida Macháčka natolik, že ji uveřejnil ve svém Fotodeníku. Myslím, že kdyby ji viděli děda nebo táta, byli by pyšní. Těžko by se tohle všechno povedlo, kdybych neměl kolem sebe kvalitní zázemí. Rodinu, kamarády, zaměstnance, lidi, co mě mají rádi a fandí mi. Mám prostě štěstí.
Foto, video: Archiv AUTO RACEK
Buďte první! Přidejte komentář