Rozsáhlá rekonstrukce náměstí, za níž už město získalo ocenění, přestavba josefovské pevnosti, zvýšení počtu obyvatel ve městě, ale také letošní oslavy 900 let od první písemné zmínky o městě. To jsou hlavní témata pro starostu Jaroměře Jana Borůvku.
Nemáte čas číst? Poslechněte si článek v audio verzi.
Pane starosto, jak se podle vás v současné době žije ve dvanáctitisícovém městě Jaroměř?
To není jednoduchá otázka. Z mého pohledu půjde o subjektivní úhel pohledu. Narodil jsem se v Dolanech, ale vyrůstal, chodil do školy a dlouhou dobu jsem žil v Jaroměři. Pak přišla doba asi deseti let, kdy jsem se přestěhoval zpět do Dolan, ale srdcem jsem byl stále Jaroměřským, město mi přirostlo k srdci. Když jej porovnám s minulými dobami a současností, mám pocit, že se zde žije lépe.
O co se tento pocit opírá?
V industriální době tu byly podniky na zpracování kůže a textilu, které byly většinou v centru města. Nyní jsou tyto průmyslové části bokem, centru se pak snažíme vrátit život. Pozdě odpoledne se pokaždé vylidní, což přisuzuji existenci nákupních center, zatímco dříve bývala na náměstí spousta obchodů. Ve spolupráci se soukromou společností se tak snažíme realizovat plány, které by to měly změnit.
Můžete být konkrétnější?
Největší investicí bude realizace projektu Zelenomodré centrum Jaroměře. Věřím, že se jej podle plánu do ledna roku 2028 podaří zrealizovat. Nejde jen o předláždění chodníků, ale také o cestu k jeho oživení.
Jakým způsobem?
Chceme zprůchodnit okolí náměstí, protože město obklopují tři řeky, ale k žádné není přístup. To hodláme změnit, navíc i vytvořit nějaké vodní prvky na náměstí, stejně tak i osázení zelení a vznikem prostorů pro předzahrádky, kde to nyní vypadá spíše jako parkoviště.
Je pravdou, že jste s tímto projektem získali ocenění?
Ano, vyhráli jsme v celorepublikové soutěži Urbanistický projekt roku 2025. A letos jsme s ním stejným způsobem zvítězili za inovativním čerpání dotací, protože využíváme možnosti čerpání z evropských fondů. To jsou úspěchy, které člověka pozitivně nabíjejí a dále posouvají v jeho práci.
Které další plány pro rozvoj města máte připravené?
Ty se týkají Josefova, který je už několik desítek let součástí Jaroměře. Jako pevnost už ztratil svůj význam a po opuštění armádou v 90. letech minulého století přešla řada staveb do vlastnictví města. Ve spolupráci se státem, který se zavázal, že s obnovou pomůže, protože se jedná o miliardové částky, na něž by město nikdy nemělo, se snažíme celé toto místo postupně přetvořit.
Co máte v tomto směru v plánu?
Říkám, že se jedná o perlu, která může zazářit, ale jen v případě, pokud tomu dáme tu práci i prostředky. Pak to může zajistit, rovněž ve spolupráci s armádou, příjem pro město a nové příležitosti. Snažíme se v tomto směru lidem přetvořit myšlení, změnit ho, protože ten potenciál je značný. S tím souvisí i nová přístupová komunikace do města, pokračování dálnice D11 až do Polska i další investice.
Už jste v tomto směru začali s prvními kroky?
Loni proběhla sanace krovních konstrukcí pevnosti, letos pak soutěžíme zhotovitele výměny střešní krytiny a komínů, což postupně vyjde, vzhledem k rozsahu pevnosti, na několik desítek milionů korun. Nebude to hotové zítra, je to běh na následujících možná i dvacet let, ale věřím, že se nám to podaří. Navíc využíváme i spolupráci s odborníky a architekty. Výborně se osvědčila rovněž nová funkce, sice „jen“ na externí služby, městského architekta.
Zmiňoval jste dopravu ve městě. V jakém je aktuálně stavu?
Komplikaci průchodnosti Jaroměří způsobila rekonstrukce státní silnice I/33, ale postupně se vše dodělává a díky dokončení obchvatu města, který navazuje na dálnici D11, klesla velká zatíženost tranzitní dopravou. K tomu navíc Správa železnic plánuje zdvojkolejnění železnice do města, což nám skýtá další možnosti rozvoje.
Daří se městu i co se nové bytové výstavby týká?
V tomto směru vidím další potenciál k rozvoji. Součástí urbanistické studie je návrat části obytných budov zpět na náměstí, jehož část byla v sedmdesátých letech zbourána kvůli tomu, aby tudy mohla vést silnice. Po realizaci obchvatu by se sem život opět mohl vrátit. Další zajímavou je lokalita Na Cihelnách, kde byl už v devadesátých letech vytvořený územní plán na její zástavbu. To se však nedařilo, proto jsem si dal závazek, že se tam bude stavět, nebo toto území z územního plánu vyjmeme. Pozval jsem proto k jednomu stolu majoritní vlastníky s developery a investory, kteří zde chtěli stavět.
A výsledek?
Vše směřuje k tomu, že se zde bude stavět, potenciál je až na 420 domů, dvojdomků či řadovek. Dal jsem si totiž za další cíl, aby se počet obyvatel Jaroměře do deseti let zvedl z dvanácti a půl na patnáct tisíc. Řada infrastrukturních možností, o nichž jsem již hovořil, se přímo nabízí.
Město letos slaví kulaté výročí 900 let od první písemné zmínky. Můžete zmínit, jaké akce či oslavy v této souvislosti proběhnou?
Rozhodli jsme se, že oslavy se budou prolínat celým letošním rokem. Jakákoliv aktivita či akce, i ty tradiční, budou její součástí. Jako první se v lednu uskutečnil premiérový městský ples v Sále důstojnické besedy v Josefově, který se vydařil. Měl úroveň a ohlasy na něj byly veskrze pozitivní. Hlavní událost přijde na řadu v sobotu 20. června od 10 hodin. Máme pozvané významné hosty.
Nabízí nějakou zajímavost i letní program?
Bude toho dost, já bych zmínil balónové létání. Loni slavil Hradec Králové 800 let od první písemné zmínky, při té příležitosti uspořádal velký balonový vzlet, kdy poslal nahoru osm desítek balonů. Říkal jsem si, my máme 900 let, tak vypustíme 90 balonů. (směje se)
Dojde k tomu?
Bohužel ne, protože to není tak jednoduché. Ale atrakce to i tak bude velice zajímavá. Dojde i na možnost se balonem proletět.
Na závěr bych se chtěl zeptat, kde byste si přál vidět město v horizontu následujících jedné či dvou dekád?
Všechno, o čem jsem hovořil, bych si přál posunout do fáze realizace. Ono se často o plánech hovoří, ale dlouho trvá, než se na nich začne pracovat. Přál bych si, aby Jaroměřští byli hrdí na to, že zde bydlí a žijí, rádi se sem pokaždé vraceli. Stejně tak i návštěvníci z Česka, ale i zahraničí, aby pokaždé, když uslyší Jaroměř, řeknou si hned, že to je to místo, kde se dobře žije. To by mě těšilo.
Foto: Archiv Města Jaroměře
Komentáře nejsou povoleny.