Smrt i ztráta blízkých patří k životu, ale málokdo je připraven na to, co všechno musí zařídit. Richard a Jana Veverovi z Jihlavy už řadu let pomáhají rodinám projít těžkým obdobím důstojně a s co nejmenší zátěží. V jejich pohřební službě kladou důraz na lidský přístup a otevřenou komunikaci. Před několika lety navíc rozšířili své podnikání o zcela jinou, ale v mnohém podobnou oblast – založili první pohřební službu pro malá zvířata na Vysočině. I tam se setkávají s emocemi, smutkem i potřebou rozloučit se s někým, kdo byl členem rodiny.
Nemáte čas číst? Poslechněte si článek v audio verzi.
Pohřební služba v Jihlavě má dlouhou tradici sahající až do začátku devadesátých let, kdy ji založil pan Koutník. Ten ji budoval prakticky od nuly a brzy si získal dobré jméno, které vydrželo opravdu dlouho. Když se po letech rozhodl firmu předat, oslovil Richarda Veveru. „Byl to velký závazek,“ vzpomíná. Pan Koutník vedl službu od roku 1991 a lidé si jeho jméno spojovali s důvěrou a lidskostí.
Firma postupně vyrostla. Hlavní centrální kancelář má v Jihlavě, další v Telči, v Třešti a čtvrtým rokem působí ve Žďáře nad Sázavou na Zelené hoře. Služby tedy zajišťují v celém regionu. „Naší filozofií je, že slovo ‚nejde‘ neexistuje. Ať už si rodina přeje církevní obřad, malé rozloučení doma na zahradě, nebo slavnost v zámeckém parku, vždy hledáme cestu, jak to zrealizovat,“ vysvětluje Richard.
Na Žďársku jeho pohřební služba začala působit v roce 2022, poté co ji oslovilo město. To si přálo mít větší konkurenci pohřebních služeb, aby rozšířilo možnosti pro pozůstalé a nemuselo se stávat, že museli volit jen jednu pohřební službu. Místní hřbitov a místo pro sjednávací kancelář na Zelené hoře Veverovi svojí všestranností zaujalo. „Velikou výhodou je možnost bezplatně zaparkovat před objektem obřadní síně na Zelené hoře. Další výhodou je bezpochybně klidné místo upraveného místního hřbitova a také to, že zde sídlí správa pohřebišť. Zde pomůžeme klientovi vyřešit vše potřebné na jednom místě. Dovolíme si pochválit i obřadní síň na Zelené hoře, která je uctivým místem pro smuteční obřady, ať už si rodina přeje uspořádat civilní nebo církevní, či velmi osobní malé rodinné rozloučení,“ zmiňuje Richard.
K práci jeho firmy patří nejen organizační stránka, ale i péče o detaily. Květiny si například připravují sami. Richard se časem naučil vázat kytice i věnce, a to velmi pečlivě. „Je to vlastně další způsob, jak dát rozloučení osobní rozměr. Každá kytice je originál a může symbolizovat vztah k zesnulému. Například pro církevní rozloučení připravujeme kytice do tvaru kříže, vše vždy podle přání rodiny,“ vysvětluje.
Stejně tak je to i s tvorbou a tiskem parte při sjednání pohřbu, přípravou portrétu z dodané fotografie, hudbou na obřad, TV projekcí v obřadní síni, zajištění smutečního řečníka, popřípadě faráře, varhaníka, kapely nebo i zamluvením kostela pro církevní rozloučení v širokém okolí. „Tím vším se zabýváme, aby toho na rodinu zbylo co nejméně pro zařizování,“ ujišťuje Richard.
Každý obřad je jiný a manželé Veverovi jsou schopni zajistit téměř cokoliv, co si pozůstalí přejí. Někdo chce promítání fotografií, jiný živou hudbu, další třeba netradiční prostředí. „Vzpomínám si na pohřeb kamioňáka, kdy jsme zajistili, že při rozloučení stál jeho kamion. Pro rodinu to mělo obrovskou symboliku,“ uvádí Richard. Jindy zase přišla na řadu sanitka, protože zesnulá byla vedoucí zdravotnického týmu, a kolegové se rozloučili se zapnutými majáky. Není výjimkou účast zvířecího mazlíčka při posledním rozloučení nebo smuteční průvod s koňským povozem. „Takové momenty jsou silné a pro pozůstalé velmi důležité. Dodají obřadu autenticitu,“ dodává Jana.
Statistiky ukazují, že přibývá kremací a ubývá pohřbů do země. Samotná forma rozloučení se ale liší i region od regionu. „V okolí Žďáru je zvykem dávat květiny přímo do rakve, což se třeba v Jihlavě nedělá. Na vesnicích bývá obřad velkou společenskou událostí, zatímco ve městech se lidé častěji přiklánějí k menšímu, intimnímu setkání,“ vysvětluje Jana.
Veverovi se snaží spolupracovat s místními partnery na Vysočině. Zejména s rakvárnou, kameníky, výrobci památečních předmětů, a hlavně s krematoriem Jihlava. Do jihlavského krematoria odváží zesnulého vždy individuálně k žehu bezprostředně po smutečním obřadu a nepodporují kremační turistiku. „Zdá se mi to krajně neuctivé,“ podotýká Richard.
Stejně důležitá je podle Veverových i svoboda výběru pohřební služby. „Rodina by se nikdy neměla nechat tlačit do rozhodnutí, které nechce. Nejlepší je dát na osobní zkušenost nebo doporučení známých,“ říká Richard a připomíná, že i v těžké chvíli má každý právo rozhodnout se sám. Sociální zařízení, zdravotní personál a kdokoliv jiný nemá právo na to, aby rodinám určoval, kterou pohřební službu mají kontaktovat. Bez souhlasu rodiny nesmí docházet k převozům jinou pohřební službou než tou, kterou si rodina sama vybere.
Práce v pohřebnictví je psychicky náročná a vyžaduje empatii i trpělivost. „V podstatě jsme i psychologové,“ říká Jana. „Provázíme člověka od prvního setkání přes obřad až po to, co může být potřeba i po obřadu samotném. Jsme lidem i rádci v tomto směru. Rodinám věnujeme čas, který je potřebný, než všechno do detailu domluvíme. Chceme, aby měli pocit, že na nic nezůstali sami.“ Podle Richarda je nejdůležitější klid a pozitivní přístup. „Svatbu můžete opakovat, pohřeb ne. Proto je naší povinností, aby všechno proběhlo co nejlépe. A největší odměnou je, když lidé přijdou poděkovat, někdy i opakovaně, po letech. To člověka utvrdí, že jeho práce má hluboký smysl.“
Vedle lidské pohřební služby se manželé rozhodli pustit do jiné oblasti – zajišťovat kremace pro malá zvířata. Impulsem byla jejich vlastní zkušenost. Veverovi chovají německé dogy a dobře vědí, jak silné pouto může mezi člověkem a psem vzniknout. „Pro mnoho lidí je mazlíček plnohodnotným členem rodiny. Rozloučit se s ním jen tak nejde,“ říká Jana. Když s touto službou začínali v roce 2010, jednalo se o několik málo případů za rok. „Dnes řešíme i deset zvířat týdně. Lidé už to vnímají úplně jinak než před patnácti lety,“ dodává.
Samotná kremace probíhá v Brně. Od roku 2017 jsou Veverovi oficiálními partnery tamního krematoria, sjednotili ceny i reklamu a zajistili stabilní podmínky. Klientům jsou k dispozici nepřetržitě. „Stává se, že nám volají i v noci, protože nevědí, co mají dělat. Mohou nám zvířátko přivézt, nebo si pro něj kamkoliv přijedeme. Region, který obsluhujeme, je poměrně velký – Jihlava, Žďár, Pelhřimov, Třebíč, Havlíčkův Brod, Chotěboř a Humpolec. To všechno jsou oblasti, která pravidelně navštívíme pro vyřízeních zvířecích kremací a stále přibývají nová místa,“ říká Jana.
Stejně jako u lidských obřadů i zde hraje velkou roli empatie. „Když k nám přijedou lidé a vidí naše ‚dogátka‘, trochu se jim uleví. Často si je pohladí a je vidět, že jim to pomáhá,“ říká Richard. Kremace se často doprovází i památečními předměty – od malých uren přes šperky s vloženým popelem až po otisky tlapek. Ty jsou podle Jany nejoblíbenější. „Je to nejvěrnější památka, protože otisk je jedinečný a přesně odpovídá realitě.“ Část výrobků připravují sami, jiné odebírají od českých sklářů nebo partnerských dílen.
Za léta praxe nasbírali mnoho silných příběhů. Vzpomínají na starší manžele, kteří žili pro svého pejska natolik, že měl vlastní pokojíček a šatník. Když odešel, pořídili si několik upomínkových předmětů a stále se vracejí. Nebo na pána, který se chodil každý den rozloučit a zapálit svíčku svému pejskovi, dokud nepřišel den kremace. „Někdy jsou ty emoce dokonce silnější než u lidských pohřbů,“ přiznává Jana. Jindy zase lidé přivezou granule, pelíšky a hračky po svém mazlíčkovi, aby je Veverovi darovali do útulků. „Je to hezký způsob, jak dát věcem nový smysl a pomoci dalším zvířatům,“ dodává.
Ať už jde o poslední rozloučení s člověkem, nebo se zvířetem, Veverovi se shodují, že nejdůležitější je empatie, trpělivost a důraz na detail. „Snažíme se, aby každé rozloučení mělo důstojnou podobu a aby se lidé mohli ohlédnout bez pocitu, že něco nebylo tak, jak mělo. Když nám klienti poděkují nebo se i vracejí, víme, že jsme svoji práci odvedli dobře. Uzavírá Richard Vevera.
Foto: Archiv RV Pohřební služby a pohřební služby pro malá zvířátka
Buďte první! Přidejte komentář