Nesmírně bohatá je historie společnosti Škrobárny Pelhřimov a. s. V tomto regionu vznikly první škrobárny už před více než 150 lety. Po roce 1989 prošla společnost zajímavým vývojem a modernizací, takže v současné době vyrábí své produkty ve třech provozech, konkrétně v Pelhřimově, Chýnově a Batelově. „Kapacita zpracování je sedmdesát tisíc tun brambor každým rokem,“ sdělil předseda představenstva firmy Josef Hadrava.
Nemáte čas číst? Poslechněte si článek v audio verzi.
Historie společnosti Škrobárny Pelhřimov je velice bohatá, sahá až do 19. století. Nakolik zavazující pocit to je, pracovat pro tak tradiční podnik?
Člověk si uvědomuje bohatou historii, je to velká zodpovědnost. Na druhou stranu, když jsem nastoupil do vedení firmy, bylo tolik věcí k řešení, že jsem ani neměl moc času nad tím přemýšlet. To, že škrobárna v Pelhřimově existuje více než 150 let, je rarita. Když se potkávám na setkání s dalšími představiteli firem v Pelhřimově, které zde jsou už dvacet nebo třicet let, vnímají toto číslo jako velký úspěch. Ovšem v porovnání s námi je to daleko menší číslo. Ta historie je obdivuhodná a souvisí s tím, že škrob má široké uplatnění v jakékoliv době.
Přesně jak říkáte, škrob má mnoho různých podob využití. Specializujete se na jeho modifikace pro různá odvětví průmyslu?
Využití je skutečně široké. Rozlišujeme dvě základní využití. První je pro potravinářské účely, druhé pak pro technické aplikace, tedy zejména pro papírenský, textilní a stavební průmysl. Naším základním výrobkem je nativní bramborový škrob, který vzniká při zpracovatelské bramborové kampani. To je období, kdy vykupujeme a zpracováváme brambory od našich dodavatelů.
Počítám, že se bavíme o období hned po sklizni brambor?
Ano, jsou to zhruba tři až tři a půl měsíce přibližně od konce srpna až do konce listopadu v závislosti na tom, kolik je k dispozici brambor. V tomto období vyrábíme nativní škrob, který můžeme prodávat zákazníkům, nebo jej dále modifikujeme.
Věnujete se hodně zmíněné modifikaci škrobu?
V posledních letech jsme modifikaci výrazně navýšili. Když jsem ve firmě přebral vedení, šlo o přibližně dva tisíce tun škrobu, kdežto dnes modifikujeme už šest tisíc a tržby spolu s podílem prodeje jdou ve prospěch modifikovaných škrobů. Modifikace je pro nás důležitá z toho důvodu, abychom využili kapacity, mohli vyrábět produkty s vyšší přidanou hodnotu a dokázali lépe zhodnotit nakupovanou surovinu. Navíc cenová hladina u modifikovaného škrobu je stabilnější než u nativních škrobů.
Brambory sami pěstujete, nebo je vykupujete od zemědělců?
Sami brambory nepěstujeme. My jako Škrobárny Pelhřimov jsme ale přihlašovatelé sadby. Produkujeme sadbu jako materiál, který prodáváme našim pěstitelům pro výsadbu. Tuto činnost neděláme kvůli zisku, ale kvůli „výrobě“ sadebního materiálu v potřebné kvalitě za solidní cenu. Například vizuální vzhlednost hlíz pro nás není podstatná. Našim dodavatelům platíme ne za množství dodaných brambor, ale za množství dodaného škrobu. Takže jsou pro nás i naše pěstitele důležitým parametrem nejen výnos brambor v tunách z hektaru, ale také dosažená škrobnatost. A k tomu je nutnost kvalitní certifikované sadby v odpovídající druhové skladbě. Škrobnatost u brambor, které my vykupujeme, je v průměru okolo devatenácti procent, kdežto klasické konzumní brambory ji mají sotva kolem deseti. Ty bychom vůbec nevyužili.
Kolik vlastně máte provozů?
V současné době jsou tři. Prvním je Pelhřimov, kde je i sídlo společnosti. Zde se věnujeme výrobě nativního bramborového škrobu a glukózového sirupu. V Chýnově jsou to nativní a modifikované škroby pro různá odvětví průmyslu. A poslední je v Batelově, kde nativní škrob modifikujeme pro papírenský průmysl. Každoročně zpracujeme až 70 tisíc tun brambor.
V čem vidíte vaši hlavní přednost oproti konkurenci?
Jsme flexibilní a jsme schopní upravit parametry našich produktů podle potřeb zákazníka. Naopak naši největší konkurenti většinou dělají standardizovaný typ produktu, který dodávají, ale upravovat jej na míru už nechtějí, kdežto my ano. Co do objemu jsme proti škrobárnám v Německu, Nizozemsku či Dánsku malí výrobci. Dohnat to musíme na flexibilitě, obratnosti a schopnosti přesvědčit zákazníka, proč s námi spolupracovat.
Vyrábíte i jiné, řekněme vedlejší produkty?
Vedle nativních o modifikovaných škrobů vyrábíme ještě glukózový sirup, který se používá zejména pro výrobu cukrovinek. Ten ale patří do našich hlavních produktů. Jako vedlejší produkt vzniká při výrobě nativního škrobu vláknina. Ta se v současnosti využívá pro bioplynové stanice. Dále pak hlízová voda, která se používá jako netypové hnojivo. Obsahuje totiž minerály jako draslík, dusík a fosfor.
Orientujete se pouze na český trh, nebo dodáváte i do zahraničí?
Naším hlavním trhem je ten český. Zde realizujeme většinu našich produktů, nejen škroby, ale dovážíme i bramborovou kaši i další druhy škrobů, třeba pšeničný či kukuřičný, které sami nevyrábíme. Máme však i důležité zákazníky na export. Z pohledu objemu tržeb připadá 75 procent na český trh, 25 procent na vývoz.
Má to i jiné důvody?
Hlavní výrobní kapacity naší konkurence jsou v severním Německu, Dánsku, Nizozemsku či Francii. Všechny tyto státy jsou blíže přístavům, což pro nás znamená vyšší cenu přepravních nákladů. To je důvod, proč jim nejsme schopní konkurovat cenou třeba pro oblast zámoří. Přesto ale vyvážíme například do severní Afriky. Na druhou stranu je poloha Česka i výhodou v tom, že jsme oproti západu Evropy blíže k jejímu jihu, východu či jihovýchodu, takže tam pro změnu zásobujeme my. Situace v tomto oboru se ovšem neustále mění, i v průběhu roku.
Můžete být konkrétnější?
Stačí třeba, aby v západní Evropě byla neúroda, tím pádem tamní producenti omezí dodávky pro vývoz a v ten moment nastane zvýšená poptávka po našem zboží. Je třeba neustále situaci na trhu sledovat, i v rámci celé sezony. Stejně tak totiž může na Západě být nadprodukce, což znamená, že se sem tito producenti tlačí a ničí cenu, protože český trh je malý. Z tohoto důvodu sázíme na dlouhodobé vztahy, které se s našimi zákazníky snažíme budovat. A musím říci, že se nám v tomto směru daří.
Jaký je výhled ve vaší branži do nejbližších let?
Vedle zvyšování naší efektivity je pro zajištění budoucnosti důležité, abychom si zajistili dostatek suroviny. Za poslední tři roky jsme proto zvedli výkupní cenu o 65 procent, což je masivní nárůst. My se jej ale snažíme držet, abychom motivovali zemědělce k tomu, aby dál produkovali dostatek brambor pro naše potřeby. Věřím současně, že brambory na výrobu škrobu zůstanou i do budoucna zachovány ve společné zemědělské politice Evropské unie mezi skupinou citlivých komodit. Tím pádem na ně pěstitelé budou moci dál čerpat podporu na každý hektar půdy.
Na Vysočině coby bramborářské oblasti byste se ale o produkci bát nemuseli, ne?
Je určitě naší velkou konkurenční výhodou, že jsme ve středu bramborářské oblasti. Je ale potřeba, aby pěstování brambor vycházelo nejen finančně, ale také, aby současná protierozní opatření byla nastavena rozumně. Jsme samozřejmě pro jejich realizaci, protože potřebujeme, aby naši dodavatelé měli k dispozici i do dalších let kvalitní půdu, ale zároveň nesmějí tyto opatření prakticky znemožnit pěstování brambor.
Co dělat pro udržení konkurenceschopnosti?
V tomto směru hodláme dále pokračovat v modernizaci linek, které máme, stejně tak v jejich maximální optimalizaci při chodu a zvyšování naší efektivity. Podobně zásadní jsou další úspory energie i ekologické investice, které se pojí s likvidací vod, jež vznikají při výrobě.
Foto: Archiv Škrobárny Pelhřimov
Buďte první! Přidejte komentář