ScioŠkoly staví na svobodě, zodpovědnosti a důvěře. O tom, jak funguje výuka bez klasických známek, proč si děti samy plánují část učení a jakou roli má místo učitele průvodce, pohovořila průvodkyně Anna Karolína Smutná ze ScioŠkoly Kolín.
Nemáte čas číst? Poslechněte si článek v audio verzi.
ScioŠkoly patří do jedné vzdělávací sítě. Můžete na úvod přiblížit její historii – kde jsou její kořeny, kolik škol dnes funguje v rámci celé České republiky a jaké místo v ní má konkrétně škola v Kolíně?
Je to tak. V tuto chvíli existuje 25 ScioŠkol po celé republice. K tomu již patří i ScioArt, tedy základní umělecká škola, a ScioLes, což je volnočasový venkovní klub. Úplně první ScioŠkola vznikla už v roce 2015. Naše kolínská pak o sedm let později, v roce 2022.
Tenkrát jsme fungovali na dvou podlažích s pěti průvodci a asi čtyřiceti dětmi. Otevřené byly třídy pouze do šestého ročníku. Během let jsme rostli, rekonstruovali další části školy a v tuto chvíli je dětí skoro 150 a průvodců kolem dvaceti. Loni se nám povedlo úspěšně otevřít přípravnou třídu a letos budeme mít první absolventy.
V čem je podle vás největší rozdíl mezi ScioŠkolou a klasickým vzdělávacím systémem?
Myslím, že hlavně v tom, jak se žáci během docházky dostávají na různé stupně autonomie, se kterou pak sami nakládají. Záleží nám na svobodné tvorbě, seberealizaci a možnosti školu spoluvytvářet. Děti tak mají právo přednášet návrhy a hlasovat prakticky o čemkoliv – od vybavení školy přes koncepční změny až po náplň předmětů. Vše však musí být kvalitně odargumentované, podložené a představené ostatním spolužákům či průvodcům.
Jaká je vaše hlavní filozofie vzdělávání – co by si měl žák ze školy skutečně odnést?
Naši žáci procházejí zejména rozvojem kompetencí, takzvaných ScioCílů. Jsou to dovednosti a postoje, o kterých jsme přesvědčeni, že budou v moderní době čím dál více potřeba. Děti se učí, jak se učit, pracovat se svojí myslí nebo se orientovat samy v sobě a využít to ve prospěch okolí i sebe.
Učí se být dobrým člověkem, vytvářet a udržovat dobré vztahy, tvořit a plánovat budoucnost a rychle se adaptovat na změny. To je to, co nás může odlišovat od klasických škol. Podporou nám je i nově vzniklé RVP, které se vydává podobnou cestou.
Jaký je rozdíl mezi klasickým učitelem a průvodcem?
Jako průvodci se snažíme děti vzděláním skutečně provázet. Děti si, zejména pak ve starších ročnících, samy volí, co a jak se budou učit. Průvodce by měl být spíše oporou a pevným bodem, který zajišťuje bezpečí, ujištění a materiální podporu. Často lidi překvapí, že nám děti tykají. Z vlastní zkušenosti ale mohu říct, že je to skvělá forma zlidštění vztahu mezi žákem a pedagogem. Děti nám říkají jmény stejně tak, jako my jim, přitom role průvodce i žáka zůstává zcela jasně nastavená.
Jak pracujete s motivací dětí? Když nemají klasické známky, co je žene dopředu?
Ve většině případů spoléháme na přirozenou zvídavost a touhu se učit. Aktivně pracujeme také s autonomií a svobodnou volbou. Díky tomu se pak mohou rozvíjet v tom, co je skutečně baví a dává jim smysl. V tuto chvíli například jedna z našich osmaček pracuje na ilustraci obalů na sešity pro chráněnou dílnu, se kterou nedávno při školním výletě navázala spolupráci. Dalším důležitým faktorem je mentor, který sleduje pokrok svého svěřence a pomáhá mu nastavovat výzvy.
Jak vypadá běžný den ve ScioŠkole?
Každý den začíná každá třída společným ranním kruhem, od přípravky si je vedou děti samy. Pak u mladších následuje výuka dle předem připraveného týdenního plánu. Některé dny je výuka více na průvodci, jindy více na dětech. V prvním trojročí se děti učí podle předmětu Vševěd, který pracuje s prolínáním ScioCílů a všech běžných předmětů. Děti se tak během jednoho bloku dotknou mnoha témat, procvičí čtení, psaní, počty, komunikaci i ScioCíle.
Výuku starších dětí již tvoří z větší části práce na různých projektech. Zmíním například Samorost, což je předmět, ve kterém mohou děti pracovat na čemkoliv, co je rozvíjí, zajímá a baví. Své výstupy pak prezentují před spolužáky. V rámci ročníkové práce se tak například jedna dívka naučila hrát na housle, další ušila koženou brašnu a jiná vyrobila vlastní přírodní kosmetiku, zkoumala rozdíly ve složení a účinnosti.
Neobvyklým formátem jsou i naše čtvrtky. Nejzajímavější se mi zdá kurzovní čtvrtek, ve kterém si děti jakéhokoliv věku mohou od píky připravit vlastní kurz na jakékoliv téma. Musí vyplnit formulář, sehnat si garanta a kurz pak samy zrealizovat. Minulý týden vedli třeba dva prvňáci kurz o Ozobotech a jejich programování.
A co neoblíbené domácí úkoly?
Domácí úkoly jako takové u nás nenajdete. V každém ročníku však existuje nějaké povinné minimum, které je třeba splnit. To je ale nastavené tak, aby děti učilo zodpovědnosti a schopnosti plánovat. Plnění může probíhat i ve škole během takzvaných studoven. Zároveň od nás mají rodiče zejména mladších dětí podporu prostřednictvím Google Classroom, kde pravidelně dostávají informace o tom, co zrovna děláme a co či kde mohou s dětmi procvičovat.
Jak řešíte přechod dětí na klasické školy nebo na střední školy?
Naše děti se v posledních dvou ročnících na přijímací testy aktivně připravují. Letos se na střední školy napříč ScioŠkolami dostalo v prvním kole 166 ze 179 dětí, dvě třetiny z nich navíc na první volbu. A úspěšní jsme byli i loni, kdy se dostalo 160 ze 167 žáků.
Foto: Archiv ScioŠkola Kolín
Komentáře nejsou povoleny.