Bohumír Jahoda působí v pohřebnictví už dvě desetiletí. Se svojí ženou vybudovali pohřební službu Charon J+J, která dnes pomáhá rodinám v Polné a ve Žďáře nad Sázavou. Důraz klade na důstojnost, laskavý přístup a absolutní profesionalitu. „Každý si zaslouží mít kulturní a důstojný pohřeb,“ říká laskavý muž v kšandách, z něhož vyzařuje klid i hluboká úcta k životu
Nemáte čas číst? Poslechněte si článek v audio verzi.
Nebudu lhát, provozovat pohřební službu asi není typický dětský sen týkající se budoucí profese. Jak dlouho v oboru podnikáte?
Před dvaceti lety jsem přišel na Vysočinu a poznal tady svoji budoucí manželku. Ona v tu dobu pohřební službu už provozovala, takže jsem nastoupil do rozjetého vlaku. Bydlela od dětství v Polné naproti hřbitovu, možná to byl ten impuls rozhodnout se pro tento druh podnikání. Manželka, bohužel, před dvěma roky zemřela, převzal jsem štafetu a v podnikání dále pokračuji. Zvláštnost tohoto oboru jsem ale ani na začátku nijak neprožíval. Já jsem vyrůstal u babičky, která byla hodně křesťansky založená. Pro tyto lidi je smrt přirozenou věcí, není to žádné tabu. Setkáváme se se spoustou lidí, samozřejmě i s faráři, je potřeba s nimi umět mluvit, mít představu, co pro ně víra znamená. Nedávno mě potěšila moje šestnáctiletá dcera, která aktuálně studuje sociální služby. Chtěla by dále v podnikání pokračovat.
Jaké jsou služby, které nabízíte?
Zní to trochu zvláštně, ale pomůžeme připravit celý pohřeb na klíč. Empatická sjednavatelka si od rodiny vezme doklady, bez nich to nejde. Baví se s nimi o druhu pohřbu, může být církevní, civilní, v obřadní síni, ale také ve volném prostranství, doma. Tam vedu obřad přímo já. Pomůžeme vytvořit parte, uděláme prvotisk. Vyžádáme si podklady pro řeč, to ale samozřejmě nemusí být hned při sjednávání. Řešíme hudbu, květiny. Máme moc šikovnou floristku, vazby dopravíme přímo na obřad, poté i na místo, kam si rodina řekne. Pomůžeme vybrat rakev. Máme dvě velikosti, více barev, také ekologické rakve. Vše používáme celodřevěné. Papír mi do našeho prostoru nesmí! K naší práci patří i příprava zesnulého před uložením do konečné rakve k tomu nám pomohou fotografie. Pokud o to lidé mají zájem, při civilním obřadu jsme schopni prostřednictvím fotografií na velkoformátových televizích udělat během obřadu takový průběh života zesnulého. Ten pohřeb zjemní, najednou je to spíše vzpomínka na život, není to v tu chvíli jen o smrti. Dokonce jsme se jednou loučili se zesnulou, která celý život pracovala jako učitelka. Rodina jí udělala nádherné parte jako vysvědčení, když lidé čekali v aule na vstup, dcera je svolala píšťalkou, v obřadní síni byly vystaveny sportovní věci. I v tomhle jsme moc rádi vyšli vstříc.
Kromě práce v kanceláři a přípravy obřadu jezdíte přímo k zesnulým?
Ano, držíme čtyřiadvacetihodinovou službu. Na takový výjezd musí vždy jet dva. Někdo ale pokládá za čest, když může zesnulého vynést z domu sám. Ani tomu nebráníme, uděláme asistenci, řekneme, co a jak. Důrazně dbáme na to, aby i tito techničtí pracovníci byli smutečně oděni, projevili maximální účast a pochopení, které je v dané situaci důležité. Dodržujeme zvyklosti, zhoupnutí při přechodu přes práh a podobně.
S tím tedy určitě souvisí i nějaká psychologická školení, je to tak? A předpokládám, že důležitá je i vaše psychohygiena…
Samozřejmě, máme určitá školení, kurzy. Je to psychicky, ale mnohdy i fyzicky náročné zaměstnání. Musíte dbát i na nějakou svoji očistu. Je nesmírně důležité mít svoje záliby, možnost se odpoutat. My jsme s manželkou například začali pořádat průvod historických kočárků. Je to takový hezký kontrast. V jednu chvíli máte třeba na náměstí tisíc lidí a místní konečně člověka vidí nejen jako suchého pohřebáka, ale jako člověka, který umí žít, umí se bavit, má rád kulturu. Snažíme se maximálně vyjít vstříc i zaměstnancům, pečujeme o ně, komunikujeme. Pokud se někdo cítí vyčerpaný, dostane dovolenou, případně i finančně vypomohu.
Průvod historických kočárků – to zní jako krásný kontrast mezi poslední a první cestou. Jak tenhle nápad vznikl?
Ano, je to takový náš srdcový koníček. Vznikl díky mojí ženě, kterou historické kočárky vždy fascinovaly – jejich elegance, řemeslné zpracování i příběhy, které v sobě nesou. Když později onemocněla, byl to pro ni způsob, jak dál dělat něco, co milovala. Postupně jsem tomu propadl i já a slíbil jsem, že v téhle tradici budu pokračovat. Koná se vždy 5. července, tedy o státním svátku. Příští rok nás čeká už pátý ročník. První dva jsme organizovali společně, třetí a čtvrtý jsem už zvládl sám za pomoci dcery Laury a dalších dobrovolníků. A teď chystáme pátý. Je to pro mě způsob, jak držet její odkaz dál. V současnosti je to celoodpolední akce, kde se díky programu pro děti zabaví celá rodina. Nechybí ani stánky s potřebami pro současné maminky.
S jakou finanční částkou je třeba počítat při sjednávání pohřbu?
Každý si zaslouží mít kulturní a důstojný pohřeb. Když jsme přišli před třemi lety do Žďáru nad Sázavou, rozhodli jsme se zachovat stejné ceny, jaké máme nastavené v Polné. A to bez ohledu na to, jak se ceny pohybují u jiných pohřebních služeb. Pokud hovoříme o základním pohřbu bez obřadu, cena se obvykle pohybuje mezi 20 000 a 30 000 korun. V případě pohřbu s obřadem, který zahrnuje i širší výběr rakve, objednávku květin a dalších služeb se cena pohybuje od 40 000 do 60 000 korun. V každém případě se ale vždy snažíme rodinu přesvědčit, ať se sejdou alespoň sami spolu, dorozloučí se. Považuji to za opravdu důležité.
Foto: Archiv Pohřební služba Charon J+J
Buďte první! Přidejte komentář