Už v roce 1990 se začala psát historie architektonické a projektové kanceláře ZNOJMOPROJEKT, Ing. Arch. Radomír Kaman, s. r. o. Ta se v posledním období začala ve zvýšené míře věnovat projektování bytových domů. „Nevěnujeme se jen stavbám občanské vybavenosti či obchodním centrům,“ zdůraznil majitel a zakladatel společnosti Ing. Arch. Radomír Kaman.
Nemáte čas číst? Poslechněte si článek v audio verzi.
Pane architekte, kterému projektu se věnujete v současnosti?
Začal bych tím, že naše firma projektuje převážně stavby občanské vybavenosti, v menší míře také rodinné domy, protože naším hlavním zaměřením jsou převážně obchodní centra. Naše portfolio se ale v poslední době rozšířilo, poměrně dost se věnujeme projektování bytových domů. Naším největším projektem je nyní ve Znojmě velký obytný soubor Pod městským lesíkem. Zde vyrostou přibližně čtyři stovky bytů.
Můžete být konkrétnější, co se tohoto projektu týká?
V současnosti očekáváme vydání stavebního povolení na první etapu, která spočívá ve výstavbě kruhové křižovatky, výstavby bytových domů a potravinářského řetězce Billa podél ulice Přímětická. Následovat bude druhá etapa, což zahrnuje terasové bytové domy a rodinné domy, po níž přijde na řadu etapa třetí. Ta obsahuje komerční prostory, kanceláře a v horních dvou patrech další byty.
Které významné projekty aktuálně řešíte mimo město Znojmo?
V Jihlavě, kousek od centra, máme hotovou studii na bytový dům. Jedná se o poměrně složité území ve městě, protože se bude jednat o zástavbu proluky.
Je ale pravdou, že dlouhá léta jste se zabývali obchodními centry?
Už v roce 1997 jsme začali spolupracovat s bavorsko-českou společností InterCora, velice rychle se rozvíjejícím investorem, pro něhož jsme po celém Česku realizovali velká obchodní centra. Třeba ve Znojmě jsme pro ně tehdy projektovali jeden z prvních obchodních center Kaufland, od té doby spolupráci intenzivně rozvíjíme. Tím jsme se dostali do povědomí skutečně velkých developerů, jako jsou právě Kaufland, Lidl či Globus a další. Naše spolupráce přerostla už v přátelství, které trvá 29 let. Na společné fotografii jsme spolu s majiteli Dr. Zembschem a Ing. Hlaváčkem.
Pokračuje tato spolupráce až do současnosti?
Ano, je to plodná a úspěšná spolupráce. Nedávno jsme společně otevřeli poměrně velké obchodní centrum v Plzni na prostoru, kterému se říkalo Skleněné peklo. Bylo to velmi zdevastované území z poloviny devadesátých let, spolupracovali jsme na něm čtyři roky a společně jsme jej otevřeli na podzim loňského roku. Jak už jsem ale říkal, hodně teď řešíme bytové domy.
Vzhledem k neustále velkému nedostatku bytů v Česku o ně musí být velký zájem, že?
Jedná se v každém případě o důležitou oblast. Navíc mě potěšilo, když jsme získali zpětnou vazbu od klientů realitních kanceláří, kteří říkají, že v domech a bytech, které navrhujeme, se bude pěkně a spokojeně žít. Dnes totiž navrhuje byty kdekdo a ne každý to umí. Když je kreslíme, navrhujeme je tak, jako bych v nich měl bydlet já sám. Aktuálně máme zpracovaných několik projektů, u nichž už čekáme jen na poslední razítko a bude se moci začít s realizací.
Bez většího přehánění se tedy dá říci, že jste velice dobře zavedenou značkou?
Firmě se daří, myslím, že je zdravá. Dlouho jsme působili rovněž na Slovensku, objem práce hodně vzrostl. Mám tu výborný kolektiv mladých lidí, s nimiž chci dál, ačkoliv už jsem v důchodovém věku, aktivně pracovat. Kreslím, projektuji, chystám zakázky pro své zaměstnance, protože ještě určitě nechci jít do důchodu. Na to se cítím moc dobře, abych tuto partu opustil. Navíc jsme se během posledního roku rozrostli o další nové pracovníky.
Zapojil jste už do vedení společnosti své nástupce?
Ano, oba dva moji zástupci se již stali mými společníky a prokuristy firmy. Oba firmou žijí a mají o ni velký zájem. U nás obecně není velká fluktuace, o čemž svědčí i jedna okolnost. Za deset let ve firmě dávám zaměstnanci odměnu v podobě hodinek minimálně za deset tisíc korun, za dvacet let v hodnotě dvacet tisíc, a tak bych mohl pokračovat. No a těch hodinek za dvacet či pětadvacet tisíc už jsem poměrně dost rozdal. Snažím se tu držet domácí atmosféru, děláme společné akce, jezdíme lyžovat nebo na kola. Snažím se, aby moje děcka, jak jim říkám, se tu měla dobře. (smích)
Předpokládám, že to platí také pro pracovní podmínky v ateliéru…
Přesně tak, snažíme se neustále postupovat inovativně kupředu. Třeba nyní jsme koupili moderní 3D tiskárnu. Máme již dvě. Díky nim projekty, které dnes děláme, umíme vytisknout v reálu, v jakém stavbu navrhujeme. To je něco úžasného. Tím jsme hodně poskočili kupředu. I když já jsem ještě stará škola, pořád mám tužku a prizmatické pravítko, jimiž jsem schopen od ruky cokoliv nakreslit.
Považujete využití 3D tiskárny za vaši velkou přednost?
Stoprocentně ano. 3D tisk je velice prospěšný, ukáže totiž zákazníkům, kteří nemají takovou představivost, jak bude projekt vypadat a navazovat na celé okolí. Ne každý architekt ji přitom využívá, ale z vlastní zkušenosti mohu říci, že to perfektně funguje při jednání se zákazníky, investory, ale i úředníky.
Když už jsme u toho, nakolik práci architektů usnadnily moderní technologie?
Je to obrovská změna, ta technika je úžasná a posunula naši práci neskutečně dopředu. Hlavně v tom, že díky těmto technologiím lehce cokoliv změníte, upravíte či předěláte Ale myslím si, že nás tyto technologie naučily tolik nepřemýšlet a tvořit! Já promoval v roce 1983 a tehdy jsem měl k dispozici jen pauzák a rýsovací pera. Když se člověk při kreslení spletl, musel začít úplně od začátku. Dnes se také můžete, díky snímacímu zařízení, které se v naší branži rozvinulo za covidové pandemie, domlouvat s klientem a kreslit na dálku, nemusíte za ním jezdit přes celou republiku a tak jsme na všem poměrně rychle domluvení. I když osobní kontakt a mluvené slovo já pořád beru jako nejdůležitější.
Z architektonického pohledu, které město v Česku je pro vás nejpřitažlivější?
Jak jsem říkal již minule, mám rád jižní Čechy, Český Krumlov, ale stejně tak i Prahu, Brno, kompletně jižní Moravu. K srdci mám pak samozřejmě nejvíce přirostlé město, ve kterém žiji. Pro Znojmo se proto snažím dělat maximum. V současné době zde tak řešíme spoustu projektů, jimiž se snažím posouvat město k lepší budoucnosti. A to i tím, že jsem v něm již osmým rokem členem městského zastupitelstva, kdy se snažím dát ve prospěch města moji více jak čtyřicetiletou praxi.
Na závěr se chci zeptat, podobně jako před rokem, nakolik se architektura v průběhu času mění, či naopak v průběhu času mění, či naopak v různých obměněných podobách vlastně neustále vrací?
Navázal bych také na to, co jsem říkal již před rokem. V současné době se začíná drát do popředí umělá inteligence, u níž se domnívám, že ji spousta architektů bude používat. Pro architekturu jako takovou, která je velice dynamická, protože každý architekt do své práce vnáší své já i myšlenky. A právě toto považuji za nebezpečné. Mohla by díky tomu být neosobní, unifikovaná a globální, což není způsob, kterým bych se já chtěl vydávat. Touto cestou rozhodně nepůjdeme.
Foto: Archiv ZNOJMOPROJEKT
Komentáře nejsou povoleny.