Už jste někdy měli pocit, že se vám z intenzivní práce mysli „zavaří hlava“? U strojů se tento problém řeší od dob vynálezu kola a objev elektřiny ho korunoval. V on-line světě přitom stále roste počet sofistikovaných zařízení, jejichž vypnutí nepřipadá v úvahu, ale mazadla jsou dávno mimo hru. Tam je třeba vymyslet a nainstalovat účinné systémy chlazení a zajistit jim nepřetržitý servis. Většina Jihlaváků nejspíš vůbec netuší, že v jejich domovském městě sídlí špičková firma, která právě tohle umí, a proto hlídá i součásti kritické infrastruktury státu. Jde o firmu NEKO KLIMA, za kterou nestojí ani žádný pan Klíma, a ani ji nenajdete u montáže domovních klimatizací. Nakouknout za oponu nechal jeden z jednatelů společnosti Petr Mísař.
Nemáte čas číst? Poslechněte si článek v audio verzi.
Řekněte, co by se stalo, kdyby se nechladilo?
Určitě víte, že běžné elektrospotřebiče mají pojistku proti přehřátí, protože vyšší než přípustná teplota škodí materiálům podobně jako lidskému organismu. Proto, když hrozí přehřátí, vypnou se. Kdyby se to nestalo, došlo by k nevratným poškozením. Jenže všechno vypnout nejde. A zkuste si představit, co by způsobil takový kolaps třeba u mobilního operátora. Nikam byste se nedovolala, nešel by internet, přestaly by fungovat bankovní služby.
V jakých sférách se vaše firma pohybuje?
Jsme zaměření na chlazení technologických celků, což jsou zejména datové sály, základnové stanice mobilních operátorů, technologie výrobních závodů. Ti, co mají rádi techniku, nám teď asi práci tiše závidí (úsměv). Máme v nepřetržité péči prostředí nezbytné pro zdravý chod „mozkoven“ provozů různého druhu. Systémy chlazení navrhujeme, realizujeme a pak i servisujeme. Jde tedy o dlouhodobou spolupráci, to není jako stavba, kde dílo předáte a tím to končí.
Jako laik si představuji klimatizaci jako ledničku s dvířky otevřenými do místnosti.
Principu té lednice odpovídá. Vně, na „teplé“ straně, má kompresor a kondenzátor, studená strana je uvnitř. V našich řešeních ochlazujeme kapalinu (vodu, nemrznoucí směs) na potřebnou teplotu, kterou čerpadlo dopraví do jednotky s výměníkem, odkud ventilátor vyfukuje do kýženého prostoru studený vzduch. Zpět se nasává ten teplý a takhle to cirkuluje. Akorát ta lednička má výkon nějakých 200, 300 W a my se bavíme třeba o MW, tedy hodnotách vyšších o čtyři řády. Jsou to diametrálně odlišné stroje, jsou obrovské, těžké a mají obrovské příkony. Zvenčí je můžete vnímat jako velké krabice, ze kterých fouká teplý vzduch.
Mezi vašimi klienty jsou veřejnoprávní televize, největší telekomunikační síť v Česku, gigant Bosch a další. Ujasním si: jste opravdu jihlavská firma?
Jsme, v Praze máme pobočku.
Jak se to tak přihodilo, že zrovna ve venkovském regionu vznikla odborná firma, respektovaná po celém Česku?
Něco takového by člověk čekal v univerzitním městě… Základ společnosti tu položili lidé, kteří záhy po sametové revoluci odešli z jediné státní firmy, která měla problematiku chlazení tehdejších počítačů v náplni práce. Vedle výpočetních středisek obhospodařovala také poštu a s ní spojené telekomunikace, kde byly telefonní ústředny s bateriemi vyžadující klimatizaci. Sice byly tehdy úplně jiné technologie, jiné tepelné zisky, používaly se jiné klimatizace a jiná chladiva, ale princip je pořád stejný. A ty chlapy napadlo, že telefonovat se bude pořád, takže stojí za to se těm technologiím věnovat. Je ovšem třeba dodat, že zakladatelé firmy byli a dosud jsou velkými fandy techniky se vším, co k tomu patří, včetně permanentního vzdělávání. Kolem nich se semknula parta stejných nadšenců. Proběhne nějaká novinka a první dodnes je – hele, to bychom mohli zkusit.
To je nejspíš pozadí úspěchu, uvědomím-li si, že jste vznikli v časech pevných telefonních linek, kdy si slovo data člověk spojoval jen s kalendářem a internet byl výraz hodný sci-fi…
Když už se vracíme v čase, my jsme expandovali s příchodem mobilních operátorů. Ti začali budovat sítě, které stojí na základnových stanicích. Jejich technologické místnosti se bez chlazení neobejdou, jak se to přehřeje, nezavoláte si. Tato zařízení se stožáry jsou na kdejakém kopci po celém Česku, spravujeme jich snad dvacet tisíc. Jakmile se něco pokazí, máme podle důležitosti určeno, za kolik hodin to musíme dát do pořádku. Tam jde sice o malé klimatizace, ale díky nim jsme se dostali do celé republiky. A k zákazníkům, s nimiž se navzájem inspirujeme.
Tam má také nejspíš kořeny vaše zaměření na radio- a telekomunikace, je to tak?
Nejde o vyloženou specializaci, ale mezi pomyslnou TOP dvacítkou našich zákazníků je skutečně nejčastěji zastoupena oblast telekomunikací, poskytovatelé internetu plus firmy, které se zabývají informačními technologiemi a potřebují mít naše služby k dispozici nepřetržitě.
Třeba jako Český hydrometeorologický ústav?
Zrovna pro ČHMÚ chladíme již třetí superpočítač pro předpovědi počasí.
Přidejte zvědavému laikovi něco o vašich dalších zajímavých zakázkách…
Takový výběr je pro člověka z oboru docela těžký, víceméně každá z realizací je zajímavou výzvou. Ale pro lidi mimo obor budou asi nejvděčnější ty atraktivní, medializované věci. Dělali jsme třeba chlazení pro největší datové centrum T-Mobile ČR, kde se chladí velkými vzduchotechnickými jednotkami, což je zase něco úplně jiného. Naše nejrozměrnější dílo za poslední roky byla zakázka pro světového lídra v oblasti čipů, firmu ONSEMI v Rožnově pod Radhoštěm. Stavěli novou výrobní budovu a my jsme realizovali kompletní rozvody chladu. Pro představu: ty ocelové trubky, kterými proudí voda chladící výrobu, mají průměr 40 cm. Dělali jsme si tehdy legraci, že je to jako dětská prolézačka. Z aktuálních úkolů bych asi vybral čerstvě dokončený projekt chlazení datového centra pro umělou inteligenci (AI), které chystá firma Master DC v Brně jako vůbec první v Česku.
Je hodně náročné vymyslet, jak se něco takového uchladí?
Konkrétně u zmíněné AI jsou obrovské tepelné ztráty, hrozně to topí, to bychom vzduchem neufoukli: na jeden a půl čtverečního metru tam mají 40 kW tepelného zisku. Mimochodem, topidlo s takovým výkonem stačí na vytápění novostavby s vnitřním prostorem až 1300 kubíků. Tam se musí chladit rovnou ty počítače, rovnou ty servery, chladicí voda musí procházet přímo jimi.
A s odpadním teplem taky pracujete?
Samozřejmě. U každé nové aplikace nás zajímá, kolik tepla je zákazník schopen spotřebovat, abychom ho jen tak nevyfoukli do vzduchu. Je to jedno z velkých témat. Technologie se sice posunuly o obrovský kus, už snesou vyšší teploty, ale taky je jiný pohled na spotřebu energie. Takže naším úkolem obecně vzato je nacházet způsob, jak servery ochladit co nejlépe a co nejvyšší teplotou při co nejmenší spotřebě energie. To, s čím jsme v roce 1992 začínali, tedy že se dala krabice na zeď, foukala studený vzduch a sledoval se teploměr v místnosti, je prehistorie. Dnes mají zákazníci čidla přímo na serveru. I naši zaměstnanci toho musí znát o hodně víc. Pro člověka s láskou k technice je ale taková práce sen.
Foto: Archiv NEKO KLIMA
Buďte první! Přidejte komentář