V době, kdy se většina potravin vyrábí z anonymních surovin a putuje přes půl Evropy, existují místa, kde má jídlo stále svůj jasný původ. Zemědělské družstvo Rosice u Chrasti patří mezi podniky, které mají celý proces pod kontrolou – od pole přes chov až po finální výrobek. Předseda družstva Ing. Miroslav Vavřina a vedoucí jatek Ing. Kristýna Martincová popisují řemeslo, jeho kvalitu i budoucnost českého zemědělství.
Nemáte čas číst? Poslechněte si článek v audio verzi.
Představíte čtenářům vaše družstvo? Co všechno dnes zahrnuje?
Miroslav Vavřina: Zemědělské družstvo Rosice hospodaří přibližně na 2000 hektarech zemědělské půdy, kde pěstujeme klasické plodiny – obilniny, ozimou řepku, zrnovou kukuřici, cukrovou řepu. Velkou část plochy představují krmné plodiny pro naši velkou živočišnou výrobu. Ta je u nás velmi důležitá, máme zhruba 550 dojnic a celkově kolem 1600 kusů hovězího dobytka. Chováme také prasata, která jsou dnes v Česku spíš na ústupu, ale pro nás mají zásadní význam právě kvůli návaznosti na vlastní zpracování. To, co nás odlišuje, je právě provázanost všech činností. Máme vlastní jatka, masnou výrobu, pekárnu, minimlékárnu, lahůdkářství i pěstitelskou pálenici. Většina těchto provozů vznikala postupně od 90. let, kdy jsme začali cíleně budovat systém, který dnes označujeme jako „od pole až na stůl“
To je filozofie, která se dnes často zmiňuje. Co pro vás konkrétně znamená?
Miroslav: Pro nás to není marketingový slogan, ale každodenní realita. Znamená to, že máme pod kontrolou celý proces – od vypěstování surovin přes chov zvířat až po finální výrobek. Díky tomu přesně víme, z čeho naše potraviny vznikají. Nepoužíváme nakupované suroviny, kde bychom ztráceli kontrolu nad původem. A to je podle mě základ kvality. Jsme velmi hrdí na ocenění Regionální potravina. Je to potvrzení kvality a zároveň pomoc pro zákazníky, aby se v nabídce lépe orientovali. Pro nás to znamená i větší důvěru a zájem ze strany zákazníků, což je samozřejmě velmi důležité.
Jak byste tedy popsali kvalitu vašich výrobků?
Kristýna Martincová: Kvalita u nás začíná u surovin. Tím, že jsou vlastní, máme jistotu jejich původu i čerstvosti. Navíc je celý proces velmi krátký – zvíře se porazí, maso se zpracuje a během pár dní se z něj vyrábí finální produkt. Ten rozdíl je obrovský oproti dlouhým distribučním řetězcům. Zároveň stojíme na klasických postupech a řemesle. Máme zkušené řezníky, kteří svou práci opravdu umí, a to se nedá ničím nahradit. Technologie pomáhají, ale kvalitu dělají lidé.
Jak velkou roli hraje ruční práce?
Miroslav: Stále zásadní. Ano, máme moderní stroje, které ulehčují práci, ale úplně nahradit ruční práci nejde – a ani to nechceme. Typickým příkladem je třeba pekárna. Některé výrobky se dělají strojově, ale jiné, jako třeba vánočky, se pořád pletou ručně. U mlékárny je to podobné – náš kvalitní hustý jogurt vám žádný běžný automat nenaplní.
Na které produkty jste nejvíce hrdí?
Kristýna: Těžko vybrat jeden, protože všechno spolu souvisí. Ale velkou radost máme z takzvaného skleněného programu – tedy masových výrobků ve skle. Vznikl jako snaha odlišit se a nabídnout zákazníkům něco víc než jen klasický sortiment. Výhodou je dlouhá trvanlivost bez nutnosti chlazení a zároveň možnost krásného dárkového balení. Tyto produkty se velmi osvědčily třeba u firemních balíčků, zejména ve spojení s výrobky z naší minimlékárny.
Jak funguje vaše distribuce?
Miroslav: Máme vlastní síť prodejen a dvě pojízdné prodejny, které zajíždějí i do menších obcí. Ukazuje se, že právě tohle je cesta – dostat kvalitní potraviny přímo k lidem. Zároveň spolupracujeme i s dalšími výrobci a částečně i s obchodními řetězci v rámci regionálních produktů.
Jste také významným zaměstnavatelem v regionu…
Miroslav: Ano, máme přes 100 zaměstnanců a vnímáme to jako důležitou součást naší role. Nejde jen o výrobu potravin, ale i o to, že dáváme práci lidem v regionu a udržujeme život na venkově. Řada našich provozů, třeba pekárna nebo prodejny, je svým způsobem více službou pro místní obyvatele než ziskovým byznysem.
Jaké výzvy dnes řešíte?
Miroslav: Jednoznačně byrokracii. Ta je dnes obrovská a zatěžuje všechny části zemědělství i potravinářství. Druhou velkou výzvou jsou ceny. Náklady rostou – energie, mzdy, vstupy – ale výkupní ceny často neodpovídají realitě. To je dlouhodobě velký problém celého oboru.
Jak vnímáte zákazníky? Mění se jejich chování?
Kristýna: Určitě. Stále existuje skupina lidí, která hledá kvalitu a je ochotná si za ni připlatit. Ale obecně je trh hodně ovlivněný cenou. Velkou výzvou je oslovit mladší generaci. Proto přicházíme s novými produkty – například hovězí jerky nebo fermentované výrobky. Snažíme se hledat cesty, jak jim naše výrobky přiblížit.
Jaké máte plány do budoucna?
Miroslav: Chceme dál rozvíjet výrobu a hledat nové cesty, jak naše produkty dostat k zákazníkům. Zároveň řešíme i otázky soběstačnosti. Například využití odpadů, energie nebo efektivnější provoz. Do budoucna je to nutnost. Stěžejní je samozřejmě udržet stávající kvalitu. Chtěli bychom, aby lidé věděli, že kvalitní potraviny nevznikají samy od sebe. Je za nimi spousta práce, zkušeností a také odpovědnosti. A že pokud chceme opravdu kvalitní jídlo, musí začínat u kvalitních surovin – ideálně tam, kde přesně víme, odkud pochází.
Foto: Archiv Zemědělské družstvo Rosice
Komentáře nejsou povoleny.