Nemocnice Tábor je největším zaměstnavatelem na okrese

Nemáte čas číst? Poslechněte si článek v audio verzi.

Za zdmi Nemocnice Tábor se každý den odehrávají stovky lidských příběhů. Některé začínají tichou obavou v čekárně, jiné končí slzami dojetí. Některé zůstávají v paměti navždy, jiné se jednoduše vtisknou do běžného dne. Všechny však mají jedno společné – stojí za nimi lidé, kteří svou práci berou jako poslání. A právě to je na zdravotnictví tak výjimečné – každý den tu má svůj význam. Nemocnice Tábor je s téměř jedenácti stovkami zaměstnanců největším zaměstnavatelem v okrese. O životě tohoto zařízení, jeho vybavení, modernizaci, ale také spolupráci s dalšími organizacemi jsme si povídali s ředitelem Ivem Houškou.

Nemocnice Tábor je největším zaměstnavatelem na Táborsku. Jaké je to vést takové zařízení?

Je to velká odpovědnost a závazek. Nejde jen o to zajistit každodenní chod zdravotnického zařízení, ale také o neustálé vyvažování potřeb pacientů, zaměstnanců, ekonomických limitů a legislativních požadavků. Je to v mnoha ohledech výzva – občas těžká, občas lehčí. Nemám medicínské vzdělání, takže na mně neleží okamžiky rozhodování o zdraví pacientů. Máme spoustu vynikajících odborníků a snažíme se udržet plnou škálu odborností, tak, aby lidé nemuseli cestovat za specialisty, ale našli je pod jednou střechou. Na druhou stranu si uvědomuji osobní vliv na směrování celé nemocnice – od pracovních podmínek po vztahy na pracovišti. Ale ani tady na to nejsem sám. Mám kolem sebe tým spolehlivých lidí.

Jak velké je podle vás sepětí občanů Tábora i blízkého okolí s „jejich“ nemocnicí?

Velmi. Každý rok u nás proběhne na 360 tisíc ambulantních vyšetření a více než 20 tisíc hospitalizací. Při vědomí, že obyvatelé okresu Tábor tvoří asi 90 procent námi ošetřených pacientů a počet obyvatel v okrese je asi 104 tisíc, přičemž v Táboře přibližně 34 tisíc, pak sepětí je velmi těsné.

Bezmála jedenáct stovek zaměstnanců, to už je pořádná síla. Nakolik je „obtížné“ zvládat požadavky lékařů, zdravotních sester, laborantů až po kuchaře, administrativní pracovníky, IT specialisty, údržbáře nebo pracovníky technických služeb?

Požadavky se dají rozdělit do dvou oblastí. Tou první jsou mzdy a benefity. Každý rok jednáme s odbory a hledáme rovnováhu mezi našimi finančními možnostmi a očekáváními zaměstnanců. Příjmy z pojišťoven, resp. nastavení úhrad vyhláškou z Ministerstva zdravotnictví nejsou neomezené, ale snažíme se udržet motivující ohodnocení a zároveň investovat do rozvoje nemocnice. Druhou oblastí je profesní růst a technologický pokrok. Jen za posledních 18 let jsme do přístrojů, modernizace staveb a technologií investovali asi 1,7 miliardy korun. Posilujeme i týmy lékařů (nárůst o 60 procent).

Neustále se hovoří o tom, že je nedostatek zdravotnického personálu. Nakolik pociťujete tento problém?

Jedná se v podstatě o kontinuální problém. Jen se mění oblasti a profese, kde ten problém řešíme. Přestože se každým rokem zvyšuje počet našich zaměstnanců, stále hledáme nové kolegy. Vytváříme motivační programy, podporujeme vzdělávání, rozvoj i specializaci, nabízíme různé benefity jako např. náborové příspěvky, stipendia při studiu, dny volna mimo nárokovou řádnou dovolenou, firemní stravování a další benefity. Jestliže v malém týmu specializovaných zdravotníků onemocní tři pracovníci, pak je to problém. Jestliže v úzce specializovaném oboru dlouhodobě nemůžeme sehnat další lékaře, také je to problém. Na druhou stranu mladší generace klade důraz na rovnováhu mezi prací a osobním životem – a i to respektujeme. Daří se nám zlepšovat pracovní podmínky tak, aby byly dlouhodobě udržitelné.

V jakém stavu se nachází jednotlivé části nemocnice, jaký je jejich aktuální stav?

V posledních letech prošla nemocnice výraznou modernizací. Neustále rekonstruujeme pacientské pokoje, ambulance a vyšetřovny. Rozšiřujeme pacientské zázemí, obnovujeme přístroje, zajišťujeme klimatizaci, snižujeme energetickou náročnost naší nemocnice. V současné době se připravuje rekonstrukce prostor urgentního příjmu interních oborů nebo nákup nového CT. Zásadní oblastí je digitalizace – projekt e-Health, který zahrnuje nejen přechod na elektronickou podobu zdravotní dokumentace, ale i elektronické objednávání na vyšetření. Velkým projektem je již několik let také kybernetická bezpečnost.

Je nějaká část v areálu nemocnice, která čeká na rekonstrukci, resp. se na ni ještě nedostalo?

Určitě. Rekonstrukce a modernizace takového areálu, jako je nemocnice, je nikdy nekončící proces – a to je správně. Medicína se neustále vyvíjí, mění se potřeby pacientů i zaměstnanců. Připravili jsme tzv. „Bílou knihu“, kde máme popsáno dvacet klíčových projektů v odhadované hodnotě kolem 500 miliónů korun, které chceme v budoucnu realizovat. Jsme připraveni rozvíjet se dál – podle aktuálních možností a priorit.

Co vybavení, je na dostatečné úrovni?

Ve většině případů ano. Pravidelně obnovujeme přístroje a vybavení, které je klíčové pro diagnostiku a léčbu. Modernizujeme laboratorní technologii. V roce 2025-2026 plánujeme pořízení nové magnetické rezonance a CT za přibližně 90 miliónů korun. Vedle toho jsou běžné každoroční nákupy přístrojů za dalších cca. 20–30 miliónů korun. Těší nás pochvaly od lékařů z jiných nemocnic, kdy obdivují naše vybavení a slyšeli jsme názory i od studentů medicíny, že máme minimálně srovnatelné vybavení s fakultními nemocnicemi.

Spustili jsme novou službu Portál pacienta. Můžete ji prosím charakterizovat?

Portál pacienta je zatím v začátcích. Umožňuje elektronické objednávání pacientů do vybraných ambulancí. Cílem je zjednodušit objednávání bez nutnosti telefonického kontaktu, zkrátit čekání a zvýšit komfort pacientů při plánování návštěv u lékaře. Do budoucna bychom rádi rozšířili jeho funkce a propojili se s pacienty i v dalších oblastech jako je sdílení výsledků vyšetření, propouštěcích zpráv, různých edukačních materiálů nebo doporučení při zdravotních potížích atd.

Pořádáte v průběhu roku nějaké akce pro veřejnost nebo vaše zaměstnance?

Samozřejmě. Pravidelně se zapojujeme do kampaní, jako jsou dny zdraví, prevence nemocí, světový den hygieny rukou, duševního zdraví a další. Pořádáme dny otevřených dveří při příležitostech nových pracovišť nebo po rekonstrukcích. Zaměstnanci se mohou účastnit například sportovních turnajů nebo si užít dětský den se svými rodinami.

Probíhá vzájemná spolupráce s jinými organizacemi či institucemi?

Ano. Těsná spolupráce probíhá mezi jihočeskými nemocnicemi, se záchrannou službou na denní bázi. Procvičujeme spolupráci s hasiči a policií pro případ mimořádných událostí. Spolupracujeme s Centrem duševního zdraví v Táboře, s dobrovolníky, charitami, Červeným křížem i místními školami. Spolupráce je pro nás klíčová jak z hlediska péče, tak vzdělávání či výměny zkušeností. Síť vazeb je široká a denně využívaná.

S čím hledíte do nejbližší budoucnosti, čekají na vás nějaké novinky či výzvy?

Jak jsem již naznačoval výše, čeká nás obrovský projekt přechodu na plně elektronickou dokumentaci a procesů s tím spojených. Zároveň budeme rekonstruovat prostory pro urgentní příjem interních oborů a pořizovat nové CT a magnetickou rezonanci. Ale skutečná výzva nejen v letošním roce pro nejednu nemocnici je udržet a posilovat lékaře, sestřičky, ale i další odbornosti, které jsou nepostradatelné pro bezproblémový chod nemocnice. Moderní technologie nám mohou výrazně pomoci, ale vždy zůstanou jen nástrojem. To nejdůležitější jsou lidé – lékaři, sestry i všichni ostatní, kteří dávají nemocnici tvář a duši. A právě na těch chceme i v budoucnu stavět.

Foto: Archiv Nemocnice Tábor