Více než 414 tisíc svazků, 601 spolupracujících knihoven v regionu, desítky kulturních akcí ročně a moderní služby včetně e-knih či 3D tisku. Ředitelka Krajské knihovny Vysočiny Jitka Hladíková přibližuje, jak se knihovna proměnila v moderní vzdělávací a komunitní centrum kraje.
Nemáte čas číst? Poslechněte si článek v audio verzi.
Můžeme krátce shrnout historii Krajské knihovny Vysočiny?
Krajská knihovna Vysočiny vznikla v roce 2002 v souvislosti s novým uspořádáním krajů a vznikem Kraje Vysočina. Navázala na činnost bývalé okresní knihovny v Havlíčkově Brodě, její historie je ale mnohem delší – první veřejná knihovna zde byla založena už v roce 1894.
Fungujete ale nejen jako knihovna pro Havlíčkův Brod, je to tak?
Ano. Působíme jako městská knihovna pro Havlíčkův Brod a zároveň se jako krajská instituce staráme o 601 veřejných knihoven v celém kraji. Spolupracujeme s pověřenými knihovnami v Jihlavě, Pelhřimově, Třebíči a Žďáře nad Sázavou. V každé z těchto knihoven funguje metodické centrum, které veřejným knihovnám pomáhá s odborným vedením, vzděláváním i aktualizací fondů. Zajišťujeme odborné semináře i pravidelné vzdělávání knihovníků. Do obecních knihoven dvakrát ročně putují takzvané výměnné soubory – nové knihy pro jejich čtenáře. Knihovníci se musí neustále vzdělávat, protože se obor rychle vyvíjí, přicházejí nové technologie i služby.
Knihovna už dávno není jen o klasických knihách. Co všechno dnes nabízíte?
Vedle tištěných knih půjčujeme e-knihy, audioknihy, deskové hry, hudebniny, zpřístupňujeme databáze. V rámci oddělení specializovaných služeb – zvukové knihy, hmatové publikace i knihy v Braillově písmu. Spolupracujeme s organizacemi pro osoby se zrakovým či sluchovým handicapem.
Spravujeme také krajskou digitalizační jednotku. Ve spolupráci s muzei, archivy a obcemi digitalizujeme regionální dokumenty a zpřístupňujeme je prostřednictvím Digitální knihovny Vysočiny. Samozřejmostí jsou samoobslužné výpůjční automaty, výdejní box s možností vyzvednutí objednávek mimo běžnou otevírací dobu. A nabízíme také 3D tisk.
Pořádáte i řadu kulturních a vzdělávacích akcí. Které z nich jsou nejúspěšnější?
Velmi oblíbené jsou autorské besedy, cestopisné přednášky nebo scénické čtení. Dlouhodobě organizujeme Univerzitu volného času a Virtuální univerzitu třetího věku. Spolupracujeme se školami všech stupňů a snažíme se vychovávat budoucí čtenáře prostřednictvím programů pro děti. Významnou událostí je také Podzimní knižní veletrh, na kterém spolupracujeme, připravujeme doprovodný program a soutěž o nejkrásnější knihy. Letošní rok se u nás nese ve znamení detektivek – připomínáme si 50 let od úmrtí Agathy Christie a tomuto žánru jsme přizpůsobili i naši čtenářskou výzvu. Knihovna zároveň vydává elektronický časopis Knihovnický zpravodaj Vysočina, který přináší rozhovory s hosty besed i aktuality z knihoven celého regionu.
Od roku 2020 sídlíte v nové budově. Co to pro vás znamená?
Sídlíme teď v moderní budově na adrese Žižkova 4344. Získání vlastního prostoru bylo pro knihovnu zásadním milníkem. Po letech příprav jsme se konečně dočkali budovy, která odpovídá potřebám současné knihovny 21. století.
Nové zázemí nám umožnilo vytvořit otevřené, bezbariérové a přívětivé prostředí, kde lidé tráví čas nejen s knihou, ale i na vzdělávacích a kulturních akcích. Je radost sledovat, jak knihovna skutečně žije a stává se přirozeným komunitním centrem města i celého kraje.
Najdete si vy sama při takovém pracovním tempu čas i na čtení?
Ano, bez knihy si dovolenou představit neumím. Čtení je radost – a tu chceme předávat dál.
Foto: Archiv Krajské knihovny Vysočina
Komentáře nejsou povoleny.