Historie Mlýna Janderov sahá až do druhé poloviny patnáctého století. Tehdy se tam mouka mlela mezi kameny a síla mlýna závisela na síle vody hnané přes mlýnské kolo. Dnes tento systém nahradily moderní mlecí stolice s válci poháněnými elektřinou. Jedno ale zůstává stejné – po staletí zde vzniká vysoce kvalitní mouka bez jakýchkoliv příměsí. „Jsme menší mlýn regionálního významu. Zásobujeme malé a střední pekárny a pro mouku si k nám mohou přijít i zájemci z řad veřejnosti,“ říká Petr Schaffer, který společnost Mlýn Janderov, s. r. o., vede už přes třicet let.
Nemáte čas číst? Poslechněte si článek v audio verzi.
Mlýn Janderov se těší poměrně bohaté historii. Prozradíte něco z jeho minulosti?
Je to hodně starý mlýn. První zmínky o něm se datují již do roku 1480. Od té doby se tu mlelo prakticky nepřetržitě. Takovou zajímavostí je, že ke mlýnu se váže jistá spojitost s katem Mydlářem. Mlýn vlastnil jeho strýc, kterému sem chodil jako mladý pomáhat.
A určitě je vám známo i to, kterak mlýn i obec, ve které sídlí, ke svému názvu přišly, že?
V osmnáctém století, okolo roku 1730, mlýn vlastnil mlynář Jandera. A právě po něm nese náš mlýn i zdejší část obce své jméno.
Jakým způsobem se dříve v Janderově mlela mouka?
Janderov byl mlýn s typickým vodním kolem, které převádělo energii na mlecí kameny, mezi nimiž se zrna drtila. Doba ale pokročila a kameny nahradily moderní mlecí válce, které fungují na elektřinu.
Jaké druhy obilí zpracováváte?
Především pšenici a také žito. Veškeré suroviny nakupujeme od lokálních farmářů. Patříme k menším mlýnům regionálního významu. Mouku, kterou vyrobíme od nás odebírají malé a střední pekárny a další zpracovatelé.
Je možné si od vás koupit mouku i takříkajíc ze dvora?
Samozřejmě. Chodí si k nám právě i docela dost zájemců z řad veřejnosti. Lidé si stále častěji sami doma pečou jak buchty, tak chleba nebo rohlíky, a tak je o mouku přímo ze mlýna čím dál větší zájem. V naší mouce nenajdete žádné příměsi. Jedná se o čisté zpracované zrno, které vám namleté při skladování v suchu, temnu a chladnu vydrží řadu měsíců.
Jaké množství mouky u vás ve mlýně za den vznikne?
Jak už jsem zmiňoval, jsme menší mlýn, denně zpracujeme na dvacet tun obilí.
I to je ale pro nás běžné smrtelníky celkem velké a těžko představitelné množství. Většina lidí vlastně ani netuší, jaký proces se skrývá za tím, než pro nás něco tak samozřejmého jako pytlík mouky vůbec vznikne. Můžete nám onu proměnu pšeničného zrna v mouku přiblížit?
Přivezené obilí se přečistí na strojích. Potom se podle kvality roztřídí do sil. Z nich se vybírá a připravuje směs na zámel. Ten se navlhčí, aby se nedrolil hnědý obal zrna (otruby) do mouky a nezabarvoval ji. Takto navlhčená zrna v našem mlýně šestnáctkrát projdou mezi mlecími válci. S každým mletím se mouka zjemňuje, postupně se na sítech vytřídí a zbytek putuje dál.
Takže konečnou fází je mouka hladká?
Ne tak docela. Mouka postupně vypadává z válců podle požadované hrubosti. Ale ač se to může zdát drobet nelogické, úplně na konci zůstávají právě obaly ze semletých zrn, takzvané otruby.
A i ty se spotřebují jako krmivo pro hosty se spotřebují jako krmivo pro hospodářská zvířata…
Ano, u nás se zrno zužitkuje kompletně celé. Dá se říct, že v podstatě hospodaříme bezodpadově. Pro otruby si k nám jezdí právě chovatelé koní, skotu nebo králíků či výrobci krmných směsí. Ti tento produkt vítají právě jako krmivo pro hospodářská zvířata, které je bohaté na vlákninu.
Foto: Archiv Mlýn Janderov
Komentáře nejsou povoleny.