Snažíme se o pestré složení lesů, ale i jejich věkové rozrůznění, prozradil ředitel společnosti Městské lesy Chrudim, s. r. o. Ing. Petr Štěpánek.
Nemáte čas číst? Poslechněte si článek v audio verzi.
Můžete v krátkosti představit společnost Městské lesy Chrudim?
Jsme obchodní společností města Chrudim, což znamená, že pro něj spravujeme jeho lesy. Máme na starosti přibližně 450 hektarů, z toho 120 hektarů jsou rekreační lesy, zbytek pak tvoří ty hospodářské.
Hlavní náplň vaší činnosti je tedy už jen podle názvu společnosti jednoznačná…
Je tomu tak, jedná se o veškerou péči o lesy. To znamená těžba, nová výsadba, v rekreačních lesích se staráme rovněž o inventář, protože je zde rozhledna i venkovní tělocvična
Jakým způsobem veškeré popsané služby zajišťujete?
Stálých zaměstnanců má naše společnost pouze pět. Na větší práce, tedy těžbu či nové zalesnění, si najímáme dodavatele.
Co je v současné době na péči o lesní porosty obecně nejnáročnější?
V současnosti je asi nejtěžší nalézt to, co máme sázet, protože je tu klimatická změna. Máme velké sucho i teplotní extrémy a do mýtného věku dorostou nově vysázené stromy až za sto let a je potřeba, aby vydržely tlak škůdců, ale i projevy té klimatické změny.
Nemůžeme se vyhnout nedávné kůrovcové kalamitě. Lišila se zde nějakým způsobem od jiných koutů země?
Naštěstí už ji máme za sebou, ale poznamenala nás podobně jako jiné regiony. V letech 2019 a 2020 byl kvůli tomu čtyřnásobek normálního množství těžby, nyní už opět děláme jen nutné mýcení. Myslím, že už je tato situace vyřešená, stavy kůrovce jsou v současnosti utlumené, nepředstavují kalamitního škůdce.
Důležitým tématem tohoto oboru posledních let je lesní pedagogika. Nakolik se jí věnujete?
Určitě se jí věnujeme, nabízíme programy školkám i školám ve městě. Měli jsme ji také pro střední školy. Jen za loňský rok nám tu prošlo 550 dětí, snažíme se v tomto směru o osvětu.
Podstatný je vztah široké veřejnosti k přírodě. Lepší se dle vašeho mínění v průběhu času, nebo spíše horší?
Myslím, že se vyvíjí. Veřejnost dnes více dbá na ochranu přírody, ale my jako lesáci se pak kvůli tomu dostáváme do paradoxní situace. Lidé na jedné straně chtějí přírodu, ale současně nechtějí pralesy, chtějí mít v lese „uklizeno“, což jde proti sobě. My to chápeme a vysvětlujeme práci lesníka, že ty lesy jsou hlavně hospodářské, protože primárním účelem společnosti je vytváření zisku. Ta těžba je pro nás nutné zlo, když to takto otevřeně řeknu.
Nakolik se do těchto procesů promítá častý rozpor mezi hledisky ekologickými a ekonomickými?
U nás máme naštěstí s ekology dobrý vztah, jen třetinu lesů máme v CHKO Železné hory. S její správou jsme v pravidelném kontaktu a veškeré zásahy s ní komunikujeme, takže nás to nikterak neomezuje. V tomto směru nemáme žádné problémy.
Pokud jde o péči o obnovu lesa, klíčová je zřejmě předvídatelnost?
Ano, předvídatelnost je to správné slovo. Nyní sázíme více listnáčů, aby byly lesy pestré. Podle mého je klíčové, aby byly lesy věkově rozrůzněné, aby to nebyly monokultury a nebyly snadnou potravou pro škůdce. Určitě to není neměnný stav, musíme reagovat na aktuální situaci. V první řadě se díváme na to, jaké je složení půdy, zda je třeba kamenitá či zamokřená. Snažíme se vytvářet smíšené lesy, více prosvětlené porosty. Pracujeme hodně s přirozenou obnovou, aby se nemuselo tolik sázet, protože nálety jsou lépe adaptované na prostředí. Tímto se možným problémům snažíme čelit.
Foto: Archiv Městské lesy v Chrudimi
Komentáře nejsou povoleny.