„Lepší vyhořet,” říká jedna z postav Kulového blesku, kultovní komedie o několikanásobném stěhování. A to se stěhovala jen jednou. Městská knihovna v Třebíči má za sebou bezmála tři roky plné nejen stěhování. Její ředitelka Marie Dočkalová popsala končící odyseu, jejíž výsledek si teď mohou užívat stálí i noví čtenáři.
Připomeňte, prosím, co se ve vaší knihovně v posledních letech dělo…
Stručně shrnuto, na jaře 2024 byla zahájena rekonstrukce ústřední knihovny na Hasskově ulici a postupně navázaly i obě pobočky Borovina a Modřínová. Druhá ze zmíněných se připravuje na otevření 16. září.
Co bylo důvodem tak velkorysé proměny?
Všechny provozy již modernizaci potřebovaly. Ať už kvůli požadavkům na bezbariérovost a bezpečnost veřejných budov, nebo kvůli rychlému rozvoji technologií, které jsou podmínkou pro kvalitativní posun knihovnických služeb. Instalace potřebné infrastruktury a zařízení si vyžádala fyzické zásahy do interiérů, což ve starých budovách nebylo jednoduché.
Že to přišlo takhle naráz, zapříčinil kumulovaný úspěch Města Třebíč v žádostech o dotace. A upřímně přiznám, že si zpětně už nedokážu představit, jak jsme mohli zvládnout opakované stěhování desítek tisíc knih i nábytku. Knih máme téměř 170 tisíc.
Laik si řekne, že prostě přesunete knihy jinam…
Ideální je fungovat ve staré knihovně, postavit novou, vybavit ji a jednorázově pak vše přestěhovat. My jsme museli použít takovou obdobu „sešitu Adama Bernaua o přesunu kontinentů” a přesouvali tisíce knih i nábytku tak, abychom co nejdéle mohli zajišťovat výpůjčky a další služby.
Knihovna dávno neslouží jen k půjčování knih. Kdy se to změnilo?
Zejména s nástupem technologií. Myslím, že stojí za to si některé mezníky připomenout. Se změnami v 90. letech se otevřely možnosti, které změnily i knihovny. Stále jsou sice vidět hlavně regály s knihami, ale s nástupem technologií se zásadně změnila práce s nimi.
Mezi lety 1993 až 2004 proběhla plná automatizace knihovnických procesů od nákupu přes zpracování po výpůjčky. Každou ze zhruba 170 tisíc knih jsme měli v rukou a všechny údaje převáděli do datové podoby, aby následně mohlo probíhat nejen automatizované půjčování, ale hlavně komfortní on-line vyhledávání pro čtenáře – autor, název, nakladatelé, edice, jazyk originálu, překladatel, klíčová slova a mnoho dalších údajů, podle kterých mohou knihy vyhledávat.
Mohla vzniknout nová oddělení a služby, například půjčovna hudebních CD nebo zvuková knihovna pro zrakově handicapované, která zpřístupnila literaturu lidem s vadami zraku. Zrovna hudební CD ale mohla prosperovat jen několik let – tlak na autorská práva spolu s obavami nakladatelů, že přicházejí o zisky z prodejů, vedly ke zpřísnění podmínek a téměř roční zákaz od vydání k půjčování následně způsobil ztrátu atraktivity. Kdo opravdu chtěl, sehnal si mezitím hudbu jiným způsobem.
A nastoupil i internet…
Ten přibyl na konci 90. let. Nejdřív se s ním museli naučit pracovat knihovníci, v roce 2004 jsme zavedli kurzy pro veřejnost. Nečekaný zájem měli zejména lidé nad 50 let, kteří neměli možnost si novinku osvojit v zaměstnání. Od té doby jsme samozřejmě realizovali projekty, které jsou už nedílnou součástí dnešních komunitních knihoven.
Přednášky a besedy pro seniory i veřejnost mají více než dvacetiletou tradici, 18 let oslaví Francouzský klub, spolupracujeme s regionálními institucemi na výstavách a přednáškách, s ČZU v Praze dlouhodobě organizujeme virtuální univerzitu třetího věku. Řadu absolventů jsme doprovodili až k promoci v Praze. Schází se u nás mladí básníci, organizujeme soutěž poezie i Festival poezie Nezvalova Třebíč.
Pro děti do 6 let dlouhodobě rozvíjíme projekt Bookstart – S knížkou do života, pro prvňáčky máme Pasování, pořizujeme edukační hry a hračky, robotické hračky i 3D tiskárny. Studenti se mohou v klidu učit nebo si zdarma propůjčit prostor na doučování. Je možné si v knihovně napsat, vytisknout a zakroužkovat seminární práci.
Realizovali jsme desítky ucelených projektů a akcí na environmentální, společenská, regionální i cestovatelská témata. Brzy nabídneme i digitalizaci rodinných archivů a knih.
Technologický pokrok ale určitě neskončil připojením k internetu…
Řadu let rozvíjíme projekt se souhrnným názvem Moderní technologie v knihovně a pod názvem podle aktuální potřeby modernizace. Rekonstrukce provozů například přinesla novinku v oblasti bezpečnosti, kterou je RFID značení knižního fondu.
Přitom ale ochrana před odcizením pomocí RFID čipů a magnetických bran není ten hlavní důvod – tím je nová úroveň služeb přes samoobslužné selfchecky nebo vyzvedávání objednaných knih a jejich vracení prostřednictvím automatizovaných výdejně-návratových knihoboxů, samozřejmě v režimu 24/7. Opět to však znamenalo očipovat 170 tisíc knih, a to v době, kdy jsme rekonstruovali a opakovaně se stěhovali.
Vraťme se ale ke knihám. Proměnili se s technologií i čtenáři?
Čtenáři se moc nemění, proměňuje se společnost jako celek. Častými návštěvníky jsou děti zhruba na úrovni prvního stupně základní školy. Vidíme tam i vliv rodičů a pedagogů. Když klíčící puberta začne měnit zájmy, výpůjčky se někdy zredukují na povinnou školní četbu, případně se teenageři vezou na trendových vlnách. Nyní je v kurzu fantasy literatura a komiksy.
Zájem o tyto žánry odráží aktuální filmovou a seriálovou tvorbu, v komiksech je vidět paralela rychlých zážitků. Na druhou stranu podle některých odborníků dobré zahraniční komiksy mohou pomáhat při výuce cizích jazyků, protože vazba obrázek-text skvěle funguje při zapamatování nových slov a situací. Samozřejmě půjčujeme i audioknihy načtené skvělými profesionály i e-knihy pro mobilní zařízení. Pořád je ale mnohem více těch, kteří raději sáhnou po knize.
Podle jakého klíče vlastně vybíráte novinky? Vždyť je toho tolik…
V Česku vyšlo 12 100 titulů v roce 2024, za rok 2025 ještě data nejsou k dispozici. Ač jsme malá země, jsme v tomto ohledu velmi produktivní. Jsme schopni pořídit ročně asi sedm tisíc knih, ale je třeba si uvědomit, že od jednoho titulu nakupujeme i víc kusů. Co nemáme, umíme zprostředkovat z jiné knihovny. Novinky vybírá a zpracovává odborný útvar podle nakladatelských plánů a často přijde i tip ze strany čtenářů.
Vyřazujete taky?
Samozřejmě, nejsme ani nafukovací, ani archiv. Obecně vzato by měly nové knihy nahradit stejný počet vyřazených. Zde nám sice hodně pomáhá knihovnická automatizace, protože systém vyhledá dlouho nepůjčené knihy, ale bez člověka s intuicí a přehledem se výběr také neobejde. Může se jednat o cennou klasiku, která se dalšího vydání v dohledné době těžko dočká. Nebo jiný vzorec: řadu knih objeví čtenáři až po filmovém nebo seriálovém zpracování.
A jak to vlastně máte se čtenáři? Říká se, že lidi nečtou…
Registrovaných čtenářů nyní mírně ubylo, ale to se dá přičíst diskomfortu při postupných rekonstrukcích. Ale z benchmarkingu knihoven, celostátního detailního měření jejich výkonů, víme, že stále registrujeme nadprůměrný počet čtenářů na počet obyvatel. A ještě markantnější je to u dětí do 15 let. Tam je celostátní průměr 35,67 procent, knihovna Třebíč registruje 69,22 procent. Svědčí to o skvělé spolupráci kolegyň z dětského oddělení se školami.
Podobně pestrou nabídku volnočasových a vzdělávacích aktivit pro děti v Třebíči nabízí i Dům dětí a mládeže, se kterým knihovna dlouhodobě spolupracuje na řadě společných projektů.
FOTO: archiv Městská knihovna Třebíč
Komentáře nejsou povoleny.