Starosta města Třebíče Mgr. Pavel Pacal dokáže popsat nejen historii města, ale především pohovořit o kulturních a společenských akcích, které promění nadcházející měsíce v nezapomenutelný zážitek. Jedním z největších tahákům sezony bude bezesporu srpnové otevření kompletně zrekonstruovaného zimního stadionu. Domácí hokejový klub Horácká Slavia Třebíč se tak po dvou sezonách v nuceném exilu konečně vrací na domácí led.
Pane starosto, Třebíč v sobě spojuje dynamiku moderního okresního města s hlubokými historickými kořeny. Kdybychom měli listovat její minulostí, které momenty formovaly její dnešní tvář?
Historie Třebíče je mimořádně bohatá, plná rozkvětu, ale i dramatických zvratů. Ve 14. století město zažívalo obrovský hospodářský boom a rozmach řemesel, který však v následujícím věku vystřídala temná epocha – vojska Matyáše Korvína tehdy Třebíč téměř srovnala se zemí. Nová naděje přišla v 16. století, kdy se začala formovat unikátní židovská čtvrť. Přestože město v 19. století citelně zasáhly dva ničivé požáry, dokázalo se znovu zvednout a stát se moravským centrem koželužství a obuvnictví.
Nejbolestnější ranou však byla druhá světová válka. V roce 1942 bylo z Třebíče deportováno téměř 300 židovských spoluobčanů do koncentračních táborů. Přežilo jich pouhých deset. Tím se, bohužel, uzavřela staletá éra jedinečného soužití křesťanů a židů v přímém sousedství.
Později, v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století, město radikálně změnilo tvář kvůli výstavbě Jaderné elektrárny Dukovany. Počet obyvatel se sice zdvojnásobil a vyrostla nová sídliště, ale daň byla vysoká – museli jsme oželet řadu historických budov, včetně staré tržnice. S rozvojem jaderné energetiky úzce souvisí i vzdělávání budoucích odborníků, které v Třebíči zajišťuje SPŠ Třebíč, přezdívaná jaderná průmyslovka. Všechny tyto rány i úspěchy zformovaly Třebíč do podoby, jakou známe dnes.
Dnes je Třebíč vyhledávaným turistickým cílem. Jak se městu daří lákat nové návštěvníky a co u vás lidé nejraději objevují?
Zájem o Třebíč stabilně roste a město do rozvoje turismu aktivně investuje. Naším klenotem jsou jednoznačně památky zapsané od roku 2003 na seznamu světového dědictví UNESCO. Jsou naprosto unikátní právě tím, jak těsně vedle sebe křesťanská a židovská komunita po staletí žily. Třebíčská židovská čtvrť s více než 120 domy patří k nejzachovalejším v Evropě. Hned vedle ní stojí románsko-gotický klenot – Bazilika sv. Prokopa – a nedaleko se rozkládá jeden z největších židovských hřbitovů v republice. Opomenout ale nesmíme ani dominantní městskou věž nebo unikátní větrný mlýn.
Návštěvníkům však nechceme nabízet jen pasivní prohlídky. Třebíč žije po celý rok. Velmi populární jsou noční komentované prohlídky, kostýmované akce, velké tematické festivaly a v posledních letech také naše jedinečná vánoční Třebíč, která má neopakovatelnou atmosféru.
To zní jako skvělá pozvánka. Jaké konkrétní kulturní zážitky čekají na místní i turisty během letošního léta?
Kalendář je doslova nabitý. V polovině prázdnin nás čeká festival židovské kultury MALE CHAJIM. Konec srpna pak bude patřit velkolepým historickým Slavnostem tří kápí, které budou trvat tři dny a vrací se na zrekonstruovanou Podzámeckou nivu. Na podzim plynule navážeme Bramborobraním, Dýňobraním a oslavami Dne města.
Letošní špičkou bude 8. srpen, kdy slavnostně otevřeme zrekonstruovaný zimní stadion. Akce s názvem Hvězdy zpět nabídne bohatý program na Karlově náměstí včetně velké autogramiády, velkoplošné projekce a koncertů. Hlavním hřebem bude hokejové utkání odchovanců Horácké Slavie proti mistrům světa z Prahy. Diváci se mohou těšit na jména jako Karel Vejmelka, Roman Červenka, Martin Erat nebo Lukáš Dostál.
Na kterou z těchto událostí se vy osobně těšíte nejvíce?
Srdcem jsem samozřejmě u obou největších akcí. První je právě otevření stadionu Hvězdy zpět. Třebíč žije hokejem už dlouhá desetiletí a nová podoba stadionu je fantastická. Tou druhou srdcovkou jsou Slavnosti tří kápí, konkrétně sobotní (22. srpna) historický průvod městem, který vyvrcholí efektním ohňostrojem. To si nikdy nenechám ujít.
Třebíč a hokej, to je zkrátka nerozlučné spojení. Jakými dalšími sporty se ale město může pochlubit?
Hokejem to u nás rozhodně nekončí, máme nebývalé množství aktivních klubů a mimořádně úspěšných sportovců. Ostatně, před pár měsíci jsme vyhlašovali výsledky ankety Sportovec města Třebíče, takže mám jejich úspěchy v živé paměti.
Můžeme se pyšnit například mistryní světa v thajském boxu Isabellou Čechovou nebo neuvěřitelnou plavkyní v ledové vodě Andreou Klementovou, která sbírá jedno zlato za druhým a pokořila dokonce i kanál La Manche a kanál Catalina. Máme být na co hrdí. Ruku v ruce s tím jde i naše snaha neustále modernizovat sportovní zázemí ve městě.
Která sportoviště prošla v poslední době největší proměnou?
Kromě již zmíněného zimního stadionu jsme loni po dvouleté modernizaci otevřeli oblíbené koupaliště Polanka s vyhřívanými bazény v nádherném prostředí u řeky. Aktuálně dokončujeme rekonstrukci sportovní haly u sokolského stadionu a významně jsme finančně podpořili stavbu nového atletického tunelu i modernizaci areálu Na Hvězdě. Pro milovníky venkovního pohybu je tu sportovní okruh Zámiš–Bažantnice, kam lidé míří na inline brusle, kola nebo jen na procházky malebnou přírodou. A skvělá zpráva je, že tento areál budeme brzy rozšiřovat o nové relaxační centrum.
Pohyb na čerstvém vzduchu je vždycky příjemnější. Jak Třebíč pečuje o své zelené plíce?
Máme obrovské štěstí, že Třebíč je velmi zelené město a řada velkých parků se nachází přímo v samotném centru. Pro mě osobně je městská zeleň naprostou prioritou. Aktuálně máme kompletně revitalizované dva velké parky. Prvním je Hrádek, který se tyčí nad židovskou čtvrtí a nabízí dechberoucí výhled na celé město.
Druhým je zámecký park s Podzámeckou nivou u řeky, což je perfektní oáza pro pohodové letní akce pod širým nebem. Nový kabát dostal i parčík před gymnáziem na Masarykově náměstí a v plánu máme proměnu Tyršových sadů a Týnského údolí.
Velmi mě těší, že do péče o zeleň se zapojuje i veřejnost. Každoročně pořádáme sázení stromů s možností adopce a zájem občanů je obrovský. Jen kolem okruhu Zámiš–Bažantnice takto lidé vysázeli přes tři stovky lip. Navíc k ekologii přistupujeme koncepčně – máme vypracovanou strategii pro změnu klimatu.
Při rekonstrukcích a novostavbách jsou již standardem podzemní retenční nádrže na dešťovou vodu, kterou město využívá na zálivku a bytové domy například na splachování. Chceme, aby byla Třebíč městem příjemným pro život nejen dnes, ale i pro budoucí generace.
FOTO: archiv Města Třebíč
Komentáře nejsou povoleny.