Nemáte čas číst? Poslechněte si článek v audio verzi.
Něco málo přes dva tisíce hektarů lesních porostů spravuje pro město Pelhřimov Městská správa lesů s. r. o. V posledních letech řeší především následky rozsáhlé kůrovcové kalamity. „Během těch pár let prošly městské lesy drastickou proměnou,“ neskrývá ředitel a jednatel organizace Martin Kodeš.
Můžete v krátkosti představit vaši firmu?
Městská správa lesů vznikla začátkem devadesátých let minulého století v souvislosti s tím, jak došlo v zemi k politickým a společenským změnám. Město díky nim získalo zpět původní historický lesní majetek a vyvstala potřeba jej spravovat. Z původní příspěvkové organizace se posléze transformovala ve společnost s ručením omezeným.
Její hlavní náplň je tedy zřejmá…
Ano, je to správa lesního majetku, který město už více než 400 let, s výjimkou druhé poloviny 20. století, vlastní. S tím následně souvisí i další úkoly, kterými nás město pověřuje.
O jaké se jedná?
Kácení rizikových stromů, které nespadají pod naši správu, dále nabízíme služby okolním vlastníkům lesů, případné těžby dřeva a především jeho výkup. Máme rovněž dvě vlastní školky, pokud je sazenic dostatek, rádi je zájemcům odprodáme. Vlastníme také manipulační sklad, v němž se snažíme zpeněžit i dřevo horší kvality. Nabídnout můžeme rovněž štípané palivo a také vlastníkům lesů v okolí pomoci s péčí o jejich les v rámci výkonu funkce odborného lesního hospodáře. Je toho opravdu hodně.
Co je v současné době na péči o lesní porosty obecně nejnáročnější?
Lesní majetek prošel od roku 2018 drastickou proměnou. Kůrovcová kalamita v průběhu několika let prošla územím téměř celé naší republiky a nevyhnula se, bohužel, ani majetku města. Během pěti let jsme museli vytěžit tolik dřeva, kolik bychom za normálních okolností vytěžili přibližně za dobu pětatřiceti let.
To je extrémně vysoké číslo…
Zpracováním stromů napadených kůrovcem jsme odlesnili více než třetinu plochy lesního majetku města Pelhřimova. Nyní pracujeme na tom, abychom holiny po vytěžených stromech opět obnovili a zalesnili. Zásadní otázkou v tomto směru zůstává, jakou dřevinnou skladbu pro obnovu zvolit. Asi všichni vnímáme, že v posledních letech dochází k poměrně výrazným změnám ve vývoji počasí. Rostou průměrné teploty, dešťové srážky často přicházejí ve formě přívalových dešťů po delších obdobích sucha. Různé druhy lesních dřevin mají nejen rozdílné nároky na kvalitu půdy a její zásobení vodou, ale také různě reagují na zvyšující se průměrné teploty.
Pro kterou variantu jste se rozhodli v Pelhřimově?
Nové lesní porosty zakládáme jako směs listnatých a jehličnatých dřevin. Tyto by měly být odolnější, ale současně by měly produkovat dostatek kvalitního dřeva. Věnujeme se proto i místně netradičním dřevinám jako jsou dub letní či zimní, které jsou obvyklé spíše v nižších polohách. Dále z listnatých dřevin vysazujeme vedle dubu i buk, javor klen, olši a v příměsi další dřeviny. Z jehličnatých dřevin pak smrk, jedli bělokorou, modřín či borovici. Snažíme se vytvořit perspektivní lesní porosty, ale do budoucnosti nikdo nenahlédneme. Lesničtí odborníci predikují, že v druhé polovině tohoto století bude více než polovina území České republiky vhodná pro pěstování dubu. Výsledky práce lesníků se dostavují až s odstupem času, proto až budoucnost ukáže, zda byl zvolený model obnovy správný.
V jakém stavu jsou lesy ve správě města Pelhřimova po kůrovcové kalamitě?
Většina holin po kůrovci je již zalesněná. Doposud jsme zasázeli více než 400 hektarů nového lesa, celkem bylo při výsadbě použito 2,7 milionů sazenic. Část odlesněných ploch se obnovuje spontánně náletem lesních dřevin. Předpoklad byl, že v tomto roce výsadby ukončíme, ale letošní květnové noční mrazy mnoho sazenic spálily. Tyto budeme muset nahradit novými stromky, takže ještě v příštím roce budeme ve výsadbě pokračovat. Ale vysazením sazenic naše práce nekončí. O nové kultury je třeba ještě několik let pečovat, nahrazovat uschlé sazenice, udržovat oplocenky, ožínat vegetaci okolo stromků. Je před námi ještě hodně práce.
Věnujete se rovněž lesní pedagogice. Co si pod tímto pojmem představit?
Je to v podstatě takové neformální vzdělávání o lese. Zjednodušeně by to měla být nauka o lese v lese. Zmíněná kůrovcová kalamita nám ji však trochu utlumila. Pořádali jsme ji pro žáky prvního stupně základních škol, kterým jsme chtěli ukázat, co v lese roste a žije, jak lesní ekosystém funguje a proč je pro nás tak důležitý. Snahou je ukázat vše maximálně prakticky, nikoliv v suchopárné teoretické rovině.
Můžete být konkrétnější?
Pro žáky jsme vždy připravili několik stanovišť. Na jednom byly třeba listy a větvičky typických lesních dřevin, na dalším se věnujeme ochraně lesa, jací jsou v něm škůdci a jak se s nimi lesníci snaží poprat. Jedno z nejatraktivnějších stanovišť pro žáky je věnované práci v lese, seznámení s pomůckami, třeba motorovou pilou. Jedním z největších „šlágrů“ je pro děti okamžik, kdy si mohou sami ruční pilkou uříznout kousek dřeva.
Dnes už k tomu v reálném životě tolik příležitostí nemají, že?
Dnešní mladá generace vyrůstá v jiných podmínkách, daleko méně se děti pohybují v přírodě. Nemají tudíž tolik možností si práci v lese fyzicky osahat. Bylo by ale dobře, aby neseděly jen u počítačů, tabletů a telefonů a viděly, že tu je reálný svět, který funguje podle jiných zákonitostí, pořád nás ovlivňuje a jako lidé jsme na něm závislí. Myslím, že na toto se dnes hodně zapomíná.
Důležitý je v tomto směru vztah široké veřejnosti k přírodě. Jaký podle vašeho mínění je? Lepší se v průběhu času, nebo spíše horší?
Dnes, kdy statisticky většina populace žije ve městech, vnímá veřejnost les zpravidla jako prostředí vhodné pro rekreaci. Většině z nich tak uniká, že les má i další funkce, jako například schopnost zadržovat a postupně uvolňovat vodu, zvlhčovat a ochlazovat vzduch, chránit půdní povrch před erozí, vázat oxid uhličitý a další. A samozřejmě v neposlední řadě i funkci produkce dřeva. Tato bývá veřejností někdy špatně chápána a často i kritizována. Ovšem dřevo je materiál, který člověka provází od pradávna a má své místo i v dnešní době. Běžné předměty, které nás denně obklopují, jako stoly, židle, postele, kuchyňský nábytek a další jsou vyrobeny částečně či zcela ze dřeva. Dřevo jako surovina má i nespornou výhodu oproti jiným ve své obnovitelnosti. Lesy jsou při správné péči schopny dřevo produkovat opakovaně a nepřetržitě. Těžba dřeva a jeho prodej je pro vlastníka lesa jediným rozhodujícím příjmem. Ten je pak možno investovat nejen do další péče o les, ale také do zlepšení funkce rekreační. Například do budování odpočinkových míst, naučných stezek, malých vodních ploch, ale také do údržby lesních cest, které často slouží jako turistické trasy a cyklostezky.
Nakolik se do těchto procesů promítá častý rozpor mezi hledisky ekologickými a ekonomickými?
Možná, že pro část veřejnosti to tak je, my lesníci to však jako rozpor nechápeme. Je pravdou, že v minulosti byl při hospodaření v lesích upřednostňován zájem hospodářský, tedy maximální produkce dřeva. Smrkové porosty zničené kůrovcovou kalamitou byly zakládány koncem 19. a počátkem 20. století. Úroveň tehdejšího lidského poznání byla poplatná té době a o změnách v průběhu počasí o století později nemohli tehdejší lesníci nic tušit. Smrk byl a je ekonomicky zajímavou dřevinou a proto byl v minulosti tak hojně vysazován. A že budoucnost lesů nebyla našim předchůdcům lhostejná dosvědčuje i dochovaný historický citát z roku 1901- „… touha českých lesníků po dlouhá léta pozůstává v tom, abychom budoucnosti odevzdali les lepší, než jsme jej ve správu převzali, aby, kde možná, syn zdědil více než otec…“
Oklikou jsme se tak opět dostali k složité předvídatelnosti…
Je to tak, současní lesníci zakládají lesní porosty v dobré víře, že tyto budou plnit všechny funkce, které od lesa v dnešní době očekáváme. Ale netušíme, jaké počasí a další vlivy na ně mohou působit v průběhu dalších 100 let. Smíšené porosty s pestrou skladbou listnatých a jehličnatých dřevin by těmto výzvám měly čelit lépe. Zda to tak bude, ukáže opět až čas.
Foto: Archiv Lesy města Pelhřimova
Buďte první! Přidejte komentář