Denně nabízí čerstvé maso, ale také kvalitní řeznické výrobky i jídla tradiční domácí kuchyně v domovském Havlíčkově Brodě, dále také v Ledči nad Sázavou i Polné. Příští rok to bude již rovných dvacet let, co se Jatka Perknov, s. r. o., pohybují na českém trhu. „V první řadě si zakládáme na kvalitě našich výrobků,“ sdělil Tomáš Teplan, který je už devět let společně se svojí maminkou jednatelem společnosti.
Nemáte čas číst? Poslechněte si článek v audio verzi.
Firmu Jatka Perknov rozjížděla vaše maminka. Jaké byly okolnosti jejího vzniku?
Všechno začalo tím, že moje maminka původně pracovala na jatkách v Havlíčkově Brodě, v místě, kde dnes stojí obchodní dům Billa. Tam se vše v oboru naučila, navíc je výborným obchodníkem. Poté se svým společníkem pracovali na jatkách u Ledče nad Sázavou, až se v roce 2007 naskytla možnost koupit náš současný podnik, který přejmenovali na Jatka Perknov.
Kdy jste se do dění ve firmě zapojil vy osobně?
Po deseti letech maminčin společník firmu opustil a tak jsem do pozice druhého jednatele nastoupil já. Už předtím jsem ale prošel jejími jednotlivými provozy, takže jsem ji velice dobře znal.
Maso pro vaše potřeby si také zajišťujete sami?
Nakupujeme živá zvířata, v první řadě vepřové, dále hovězí a výjimečně i jehněčí. To na našich jatkách každý den porazíme, rozbouráme, maso následně rozvážíme. Máme také vlastní výrobnu, z níž pak následně expedujeme do našich podnikových prodejen, vlastní jídelny a pro další odběratele.
Odebíráte živé maso od drobných zemědělců, nebo od větších farem?
Prasata bereme nejvíce od jedné firmy z Vysočiny, která pod sebou má spoustu farem. Od nich odebíráme třikrát v týdnu. Další větší dodavatel pak dodává prasata dle potřeby jednou až dvakrát v týdnu. S řediteli těchto podniků máme dlouhodobě nadstandardní vztahy, navzájem si v případě potřeby pomáháme.
Kdo dodává hovězí a jehněčí maso?
Hovězí odebíráme od různých dodavatelů v rámci havlíčkobrodského okresu, hlavně od menších soukromníků a menších družstev. Jehněčí maso odebíráme nárazově či okrajově pokaždé před Velikonocemi, to je vyloženě pro pár našich známých odběratelů, protože je pro ně dokážeme zpracovat.
Kolik kusů dobytka průměrně každý den porazíte?
V průměru je to každý den okolo padesáti prasat, k tomu pět až sedm kusů hovězího. Je to poměrně náročné, proto si říkám, jak to dělají velcí producenti, za něž se tedy rozhodně nepovažujeme.
Kde všude se s vašimi výrobky můžeme potkat?
Nejvíce jsou naše výrobky samozřejmě v našich vlastních obchodech. To znamená přímo v Perknově, dále máme podnikovou prodejnu v Havlíčkově Brodě, další jsou pak v Ledči nad Sázavou a Polné. V Brodě máme rovněž vlastní jídelnu, kam si samozřejmě sami dodáváme maso, které následně zpracováváme.
Jedná se o tradiční českou kuchyni?
Ano, klasická česká kuchyně, typicky oblíbená jídla jako jsou knedlo-vepřo-zelo, svíčková a další podobná jídla. Nabízíme je za rozumné ceny, snažíme se vařit především pro místní. Lidé jsou na nás za ta léta zvyklí a troufám si říci, že jsou také spokojení.
Předpokládám, že budete klást velký důraz na kvalitu jednotlivých výrobků, že?
Rozhodně si na tom zakládáme. My se samozřejmě nemůžeme rovnat cenám v hypermarketech, v nichž se jede na kvantitu místo kvality. U nás mají lidé jistotu, třeba když dojdou špekáčky, že hned druhý den budou k dispozici opět čerstvé. Neprodáváme staré věci, zákazníci si pokaždé přijdou pro dobré a čerstvé, vědí, že to tak je, vyhledávají kvalitu. Jsou takoví, kteří řeší finance, proto jdou raději nakoupit do velkých obchodů. Ale obecně bych řekl, že se postupně většina z nich vrací ke kvalitě.
Vaši nabídku tvoří poměrně široký sortiment, o jaké typy výrobků je největší zájem?
Ať je léto nebo zima, neustále jdou nejvíce na odbyt špekáčky a dršťková polévka. Tu neustále sotva stíháme v dostatečném množství vyrábět. Podle mého je to u obou dvou dané tím, že je nešidíme. Dáváme do nich to, co je zvykem, proto mají takový úspěch. A zrovna v této době je největší zájem o jitrnice a jelítka.
Souvisí to s tím, že nám pomalu končí období tradičních venkovských zabijaček?
Je to tak. Dříve měl skoro každý na vesnici prase, které si vykrmil, zabil a pozval celou rodinu. Jenže dnes už drží prasátko na vesnici sotva pár lidí. Lidem to chybí, proto se zaměřují na toho, kdo tyto pochutiny nabízí a ještě v odpovídající kvalitě.
Dá se říci, že u jídla je sázka na jistotu lepším receptem, než zkoušet přicházet s novinkami?
S tím mohu jen souhlasit. My máme třeba výborný šunkový salám, který je velmi oblíbený. Pokud bych jej ale zkusil udělat trošku jinak, určitě by neslavil takový úspěch. Zákazníci jsou zvyklí na tradiční výrobky, které vyžadují. Každá novinka vyžaduje spoustu úsilí a reklamy, navíc přitom s nejistým výsledkem.
Jak vlastně vypadá běžný pracovní den ve firmě?
Začínáme hodně brzy, už ve tři ráno, kdy začínáme s expedicí na různé směry. Bourání u nás probíhá vždy předchozí den odpoledne, abychom už brzy ráno měli maso k dispozici. Je to docela kvapík, až tak okolo sedmé hodiny se dostaneme k tomu, že si můžeme na chvíli odpočinout a dát se kávu. Doba je holt uspěchaná. Jakmile se dokončí expedice, začíná výroba, takhle to jde den za dnem.
Vzhledem k fyzické náročnosti práce, ale i zmíněným časovým okolnostem, předpokládám, že občas můžete mít starosti s náborem nových zaměstnanců?
S tím mohu jen souhlasit. Málokomu se chce takto brzy vstávat. Navíc to jsou profese do výroby – řezníci, bourači – které je dnes nesmírně náročné sehnat. Společně s brigádníky je nás ve firmě okolo čtyřiceti. Naštěstí máme velký počet stálých zaměstnanců, za což jsme ohromně rádi. Tímto bych jim chtěl za jejich práci poděkovat. Když třeba někdo onemocní nebo odjede na dovolenou, zvládnou práci i v menším počtu. Někoho nahradit je velice složité.
Vyplývá z toho, že byste byl spokojený, pokud by se vám dařilo držet společnost v tomto stavu i do dalších let?
Chtěli bychom fungovat tak, jak doposud. Je jasné, že pokaždé se dá ledacos vylepšovat, ale cokoliv do budoucna plánovat je velice složité. České zemědělství je na tom tak, jak je, nikdo proto neví, co bude dál. Každopádně bych ale chtěl moc a moc poděkovat mé mamince za to, že je naše firma tam, kde je. Je to především její velká zásluha.
Foto: Archiv Jatka Perknov
Komentáře nejsou povoleny.