Nemáte čas číst? Poslechněte si článek v audio verzi.
Stavební bytové družstvo Pelhřimov je správcovskou a realitní organizací s působností na většině území někdejšího jihočeského okresu Pelhřimov. Pyšnit se může lecčím, o odborné erudici i dobrém přístupu však svědčí zejména neobvykle vysoké procento lidí, kteří se v „devadesátkách“ nenechali strhnout vlnou nadšení ze soukromého vlastnictví bytů a zůstali v družstvu. Jeho předseda Ing. Jiří Matiášek hovoří i o tom, proč se družstvo rozhodlo pustit do bytové výstavby.
Řekněte, prosím, něco k historii vašeho družstva…
Jeho kořeny sahají do 60. let minulého století, kdy v důsledku zákona o družstevní bytové výstavbě vznikala podniková bytová družstva. Pod dnešním názvem fungujeme od roku 1981, kdy se tato družstva sloučila pod jednu okresní správu.
Na počátku 90. let, kdy se lidem otevřela příležitost k osobnímu vlastnictví bytů, přišla řada bytových družstev o naprostou většinu svého bytového fondu. Jak to probíhalo u vás?
Podle legislativy měly být družstevní byty převedeny zájemcům do soukroma do roku 2020. Nám jich k dnešku z původních zhruba pěti tisíc zůstalo v družstevním vlastnictví asi 2200. Správu přitom zajišťujeme pro více bytů než tehdy, celkem pro zhruba 5650. V posledních deseti letech portfolio vzrostlo o asi 800 bytových jednotek v naší péči.
Tak to jste mezi skutečnými výjimkami. Období „devadesátek“ přece přišlo ruku v ruce s obřím obratem směrem k obřím obratem směrem k soukromému vlastnictví. Družstevnictví bylo spojováno s dobou právě minulou, řada subjektů zanikla…
Družstevnictví ale není žádný teoretický politický konstrukt, vzniklo v reakci na hospodářský vývoj takříkajíc odspodu. Jde o koncept starý asi 180 let, který stojí na principu spolupráce a solidarity. V tuzemsku se velmi rozšířilo během první republiky a už tehdy se osvědčilo i při bytové výstavbě. Vždyť družstevníkem byl třeba i Karel Čapek! Totalitní režimy naopak propracovanou demokratickou samosprávu družstev různě oklešťovaly. Dlužno nicméně připomenout, že se i přesto pod taktovkou družstev na území Československa uskutečnila od 60. do 90. let převážná většina bytové výstavby. V tehdy vzniklých panelácích dodnes žije více než třetina Čechů.
Po sametové revoluci tedy nakonec vznikl jakýsi kompilát družstevního a soukromého…
Je třeba vysvětlit, že ani bytový dům, v němž jsou byty v osobním vlastnictví, se bez správce neobejde. Řečí legislativy jde o společenství vlastníků jednotek (SVJ), což je právnická osoba pod zákonnými povinnostmi. Musí tam být nějaký statutární orgán, který tomu velí a nese za to odpovědnost. Mimo jiné je také třeba vést účetnictví, hlídat různé zákonné termíny a podobně. Jde o profesionální činnost, kterou umíme a provádíme ji na základě mandátní smlouvy. Není přitom výjimkou, když SVJ ve svých řadách nenajde ani toho statutára, a tak v řadě případů zajišťujeme i tuto roli. Přitom pokud máme v domě víc než půlku družstevního podílu, ze zákona spravujeme dům automaticky. Pokud pod půlku, správu si určuje SVJ, i když nám ji většinou svěří, protože ten dům známe.
Takto pojaté osobní vlastnictví mi připadá oproti družstvu zbytečně komplikující i komplikované…
Soukromé vlastnictví je právo, ale právo jde ruku v ruce s povinností. V této souvislosti je tak nepochopitelná značná neochota lidí starat se o cokoli v prostoru před vlastním prahem. Člověk by čekal, že když někdo chce vlastnit byt, automaticky se stará o dění, které se týká domu. A přitom kolikrát vidíte, jak se na schůzi konané jednou za rok nedokáže sejít dost lidí na to, aby byli usnášeníschopní. Přitom zdaleka nemusí jít o nadpoloviční počet partají, protože v SVJ neplatí to, co v družstvu, že co byt, to hlas. Síla mandátu se tu odvíjí od velikosti bytu. Já na tyto schůze nosím kalkulačku. Na družstevní ji nepotřebuji.
Je družstevní bydlení i dnes dostupnější?
Je dosažitelnější. Proto jsme taky v roce 2017 oprášili družstevní financování a pustili se do výstavby bytového domu v Pacově. Samozřejmě, kdo má úspory, může si tu byt pořídit i bez členství v družstvu, do osobního vlastnictví. Ale pokud stojí o byt družstevní, půjčka na něj jde za družstvem, zájemce složí čtvrtinu a zbytek se mu rozpočítá do nájmu na 25 let. Jakmile byt doplatí, může si ho převést do vlastnictví. Tuto bytovku už máme hotovou a z většiny obsazenou, volné jsou poslední tři největší byty, a to za ceny z doby před energetickou krizí. Na druhou bytovku v Pacově máme povolení. V Žirovnici je 36 bytů ve fázi hrubé stavby, hotovo bude v roce 2027. V obou městech i tamních firmách máme podporu. A zájem je. Bohužel, věc stojí jen na ose družstvo, člověk a banka. Žádné státní zvýhodnění družstevní výstavba nemá. Byty jsou stejně drahé jako z developerské výstavby, akorát že to může být pro ty lidi jednodušší. Zejména pro mladé, kteří nedosáhnou na hypotéku.
Dokážete si takové zvýhodnění představit?
Hlavně v době, kdy se čím dál častěji mluví o nedostupnosti bydlení, by měl umět zvolit cestu stát. Jenže zatím se téma opráší vždy jen kolem voleb. Vždyť kolikrát už člověk slyšel o třech pilířích bydlení, vlastnickém, družstevním a nájemném, o podpoře bydlení, o neziskových družstvech na výstavbu… Přitom způsob dávno existuje, nic moc nového není třeba vymýšlet.
Pojďme tedy raději k něčemu konkrétnímu a optimističtějšímu. Na co jste hrdí?
Třeba na četné úspěchy v soutěži Panelák roku o nejlepší modernizaci panelového domu – v roce 2008 jsme se dokonce dostali až „na bednu“, naše realizace byla třetí nejlepší v celém Česku a bodovali jsme pravidelně i v dalších letech. Novostavba družstevního bytového domu v Pacově získala ocenění Projekt roku. I taková potvrzení kvality našich služeb jsou patrně důvodem, proč se počet našich klientů neustále zvyšuje.
Foto: Archiv SBD Pelhřimov, NYKO MEDIA
Buďte první! Přidejte komentář