Mezi nejmodernější zařízení pobytových sociálních služeb v Kraji Vysočina patří třebíčské centrum IGF Care Centre Třebíč, s. r. o. Od svého otevření se zaměřuje na poskytování odborné a zároveň lidské péče klientům s neurodegenerativními onemocněními.
V současné době zde poskytuje tři registrované sociální služby – domov se zvláštním režimem, pobytovou odlehčovací službu a domov pro osoby se zdravotním postižením. Svým klientům zajišťuje nepřetržitou odbornou sociální, zdravotní i ošetřovatelskou péči. Velký důraz klade nejen na kvalitu a bezpečnost poskytovaných služeb, ale také na lidský přístup, porozumění a respekt ke každodenním potřebám každého jednotlivce.
Součástí péče je i široká nabídka doplňkových služeb a bohatý výběr volnočasových aktivit, které podporují fyzickou i duševní pohodu obyvatel centra. Více o tom pohovořily dvě zaměstnankyně centra, zdravotní sestra Sabina Havlínová a Erika Vodová, která vykonává pozici pečovatelky přímé péče.
Jak dlouho už obě v IGF Care Centre Třebíč pracujete? Kterými cestami vás sem osud zavedl?
Sabina Havlínová: Teď v létě to budou přesně dva roky, co tady pracuji. Do IGF Care Centre jsem se dostala díky praxi během studia na vysoké škole. Právě tehdy jsem zjistila, že práce v sociálních službách je něco, co mě opravdu naplňuje.
Erika Vodová: Nastupovala jsem v srpnu loňského roku. Práci pečovatelky už jsem nějakou dobu vykonávala a chtěla jsem získat další zkušenosti. Velkou roli ale hrál i kolektiv. Věděla jsem, že tady funguje dobře, a právě to byl jeden z důvodů, proč jsem sem přešla z Náměště nad Oslavou.
Co vás na této práci nejvíce baví?
Erika Vodová: Pro mě je tahle práce tak trochu druhým domovem, takže ji ani nevnímám jako zaměstnání. Doma pečuji o maminku, tady o naše klienty, a v mnohém je to podobné. Do práce chodím opravdu ráda. Největší radost mám z toho, když vidím, že se klienti cítí dobře a jsou spokojení. I když je trápí různá onemocnění, často mají neuvěřitelnou chuť do života a dokážou rozdávat úsměvy. Stačí přijít na pokoj a člověk hned ví, že tahle práce má smysl.
Sabina Havlínová: Nejvíc mě baví práce s lidmi. Je to možnost být klientům oporou v důležité etapě jejich života a udělat maximum pro to, aby ji prožili důstojně a v klidu. Obrovskou roli hraje také kolektiv. Máme tady skvělý tým, na který je spoleh, a to je v takové práci opravdu důležité.
Pokud předchozí otázku poněkud otočím, co je naopak na této práci nejsložitější?
Sabina Havlínová: Pracujeme s lidmi, kteří často nerozumí tomu, co se s nimi kvůli jejich onemocnění děje. Proto je potřeba hodně trpělivosti, empatie a schopnost hledat cestu ke každému z nich. Člověk se pořád učí reagovat na různé situace. Náročné jsou samozřejmě i chvíle, kdy se s některými klienty loučíme. To k této práci patří a vždy se vás to dotkne.
Erika Vodová: Samozřejmě je tahle práce někdy psychicky i fyzicky náročná. Pro mě osobně jsou nejtěžší chvíle, kdy si ke klientům vytvořím vztah, pečuji o ně třeba několik let a pak přijde čas se rozloučit. To jsou okamžiky, které člověk prožívá opravdu silně.
Jak vypadá váš běžný pracovní den?
Erika Vodová: Každý den je trochu jiný, ale rozhodně se u nás nikdo nenudí. Začínáme předáním služby od noční směny a pak se věnujeme ranní hygieně, oblékání a pomoci klientům s tím, co právě potřebují. Následuje snídaně, koupání, aktivizace nebo třeba jen chvilka u kávy a povídání. Po obědě klienti odpočívají a my mezitím zajišťujeme další potřebné věci, například rozdělení prádla nebo přípravu na odpolední program. Péče pokračuje až do večera. Každý den přinese něco nového.
Sabina Havlínová: Směnu začínáme v sedm hodin ranním předáním informací, kdy si sdělujeme vše důležité o zdravotním stavu klientů. Každá sestra má na starosti dvě patra. Podáváme medikaci, kontrolujeme zdravotní stav, měříme tlak, teplotu nebo glykemii. Během dne s klienty rehabilitujeme, pomáháme s podáním stravy, provádíme odběry krve, řešíme příjezdy sanitek i řadu dalších ošetřovatelských činností. Každý den je trochu jiný a vždy se přizpůsobuje tomu, co klienti právě potřebují.
Jako profesionálky můžete posoudit, lépe řečeno se jistě setkáte s názory řadové veřejnosti, které vás překvapí či zaskočí. Co si třeba spousta lidí na této profesi neuvědomuje?
Sabina Havlínová: Myslím, že si spousta lidí neuvědomuje, jak pestrá práce zdravotní sestry v sociálních službách vlastně je. Nejde jen o běžnou péči. Podáváme fyziologické roztoky, infuze a jsme důležitou součástí péče o klienta. Zároveň jsme každodenním partnerem nejen pro klienty, ale i pro lékaře a jejich rodiny.
Erika Vodová: Často mě překvapuje, kolik lidí stále neví, co práce pečovatelky skutečně obnáší. Vidí hlavně její náročnější stránku, ale už ne to krásné, co přináší. Péče o klienty člověka opravdu chytne za srdce. Když vás klient přivítá úsměvem nebo je vidět, že se díky vaší péči cítí lépe, je to ten nejlepší pocit. Člověk si díky tomu často srovná i vlastní starosti a uvědomí si, co je v životě opravdu důležité. Myslím, že si s klienty navzájem předáváme mnohem víc než jen péči.
Na závěr se nemohu nezeptat, co byste doporučily mladé dívce, ale třeba i chlapci, pokud by některý z nich o této práci, kterou vykonáváte, uvažoval?
Erika Vodová: Přiznám se, že jsem zpočátku také váhala. Předtím jsem více než deset let pracovala v pekárně a další roky na montážní lince v automobilovém průmyslu. Dnes už ale vím, že bych jinou práci dělat nechtěla. Každému, kdo nad touto profesí přemýšlí, bych doporučila, aby si ji přišel vyzkoušet. Teprve když ji člověk zažije na vlastní kůži, zjistí, jak pestrá a smysluplná ve skutečnosti je. A pokud má rád práci s lidmi, může ho chytit za srdce stejně jako mě.
Sabina Havlínová: Každý by si měl dopředu promyslet, jestli mu vyhovuje nepřetržitý provoz, tedy práce o víkendech, svátcích nebo noční směny. To k této profesi patří. My zdravotní sestry máme výhodu, že si ji můžeme vyzkoušet už během studia na praxích. Přiznám se, že ani já jsem si dříve nemyslela, že budu chtít pracovat právě v sociálních službách. Stačila ale jedna praxe a změnila jsem názor. Zjistila jsem, že mě tahle práce opravdu baví a dává mi smysl.
Podobný důraz na propojení zdravotní a sociální péče popisuje i článek o poliklinice, domovu a terénní péči pod jednou střechou, z Velké Bíteše, kde ředitelka Kateřina Kolářová vysvětluje, proč tento model dává smysl.
FOTO: archiv IGF Care Centre
Komentáře nejsou povoleny.