Život Hany Neckářové je spjatý s rostlinami a přírodou. Na péči o rostlinstvo má potřebné vzdělání a v roce 1992 založila s otcem rodinnou firmu, ve které dnes pracuje se svými dětmi a v době prázdninové i se svými vnoučaty. Firma Ekoimpex Vysočina s. r. o. se zabývá zahradními úpravami soukromé, veřejné i firemní zeleně, revitalizací parků, péčí o přírodní památky a evropsky významné lokality. Před sedmi lety začala paní Hana rozvíjet nový projekt – Květinovou farmu v javorové aleji, kde s láskou rostou bylinky a květiny v rytmu biozemědělství.
Nemáte čas číst? Poslechněte si článek v audio verzi.
Ekoimpex je pojem s dlouholetou tradicí. Povězte něco z jeho historie.
Do podnikání jsem se pustila víceméně z nutnosti. Můj první zaměstnavatel s činností skončil a já jsem v oboru zahradní architektury chtěla pokračovat dále. Zpočátku jsem si netroufala sama s malými dětmi začít naplno podnikat. Nakonec se za mnou v roce 1992 přistěhovali do Pelhřimova rodiče a to byl ten správný okamžik pro založení firmy „otec a dcera“ se zaměřením právě na úpravy parků a zahrad. Maminka začala pracovat v naší první prodejně květin v pelhřimovské nemocnici a významně mi pomáhala s dětmi.
Jaké zakázky jste dostávali?
Po revoluci převážně státní a veřejné. Bylo potřeba opravit spoustu domů, které měly sloužit jako pečovatelská zařízení nebo školy a k nim náležely parky a zahrady, které taktéž potřebovaly nový kabát. A bylo jich hodně. Nyní se karta obrací a mít odborně udělanou zahradu už chce stále více majitelů rodinných domů.
Jak taková úprava parku či zahrady probíhá?
My děláme komplexní služby od počátečního projektu přes realizaci až po péči o zeleň. Někdy je to práce na několik let. U starých parků se zkoumá historie, stáří a zdravotní stav dřevin, záměr původního architekta, ale ve výsledném návrhu musíme respektovat nový provoz a využití parku. Obecně si naši práci můžete představit, jako když malíř maluje obraz. Stejně jako on se snažíme, aby výsledná práce co nejvíce lahodila oku, ale současně musíme dodržovat spoustu pravidel a vztahů k ostatním zařízením, budovám, sítím technické infrastruktury a podobně. Ono se to na první pohled nezdá, ale park či zahrada není jenom o stromech a kytičkách, ale i o správně vedených cestách a mobiliáři. Stačí někam nevhodně umístit lavičku bez odpadkového koše či nelogicky vést cestičku a na výsledku už je to znát.
Ve vašich šlépějích jdou i dcera a syn. Před sedmi lety jste rozšířili svou činnost o nový projekt, vznikla Květinová farma v javorové aleji v Pelhřimově.
Obě mé děti, podle svých sil, odmala pomáhaly ve firmě. Dcera měla vždy výtvarný talent, zájem o historii zahradního umění, přírodu a cit pro květiny. Vystudovala zahradní architekturu a již několik let se svému oboru věnuje. Syn vystudoval rostlinolékařství, stará se o naše technické vybavení a od mého tatínka převzal před lety starost o realizační tým našich spolupracovníků. Mým koníčkem vždycky byly květiny a bylinky. Jim bych se ráda věnovala po odchodu do penze. Mým celoživotním cílem je podporovat přírodu a neškodit jí, tak jsem se chtěla i co se pěstování bylinek týče, vydat cestou přírodě blízkou. Trvalo dva roky, než jsme vybudovali potřebné zázemí a získali certifikáty bio hospodářství a teď je květinová farma součástí naší celofiremní činnosti.
Nepěstujete ale pouze bylinky…
Kromě bylinek u nás rostou i jedlé květy vhodné pro gastronomii a přízdobu dortů. Tím, že jsou pěstované v bio kvalitě, je zaručeno, že nejenom hezky vypadají, ale můžete je i s klidným svědomím sníst, aniž by vám z nich bylo špatně. A pěstujeme i klasické okrasné květiny pro výsadby květinových záhonů, k řezu do květinových vazeb pro nevěsty, ale i jen tak pro radost.
Vaše květinová farma je takové voňavé a živé místo. Není to jen plac, kde by rostly květiny a čekaly na sklizení a odvoz. Zvete lidi dovnitř, aby si přišli přivonět a nakoupit přímo „ze dvora“…
Ano. Stejně jako u potravin, tak i u bylin a květin lidé stále častěji raději sahají po voňavé lokální kvalitě než po květinách, které jsou plné chemie, nevoní a cestují k nám přes půl světa. Jsme rádi za každého zákazníka, který k nám zavítá. Poradíme mu s výběrem a jeho květinový nákup mu zabalíme do recyklovatelných materiálů.
Kdo k vám zavítá, potká se i s milým mezinárodním personálem…
Pracují u nás i kolegyně z Ukrajiny. Jsou to všechno zkušené zahradnice a floristky a velmi mě těší, že je tu máme. Přinášejí další pohled na věc z jiného koutu světa a dochází ke vzájemné výměně poznatků a zkušeností, což vidím jako velice přínosné.
Jak už jsme řekly, tak se věnujete i květinové výzdobě na svatby…
Je to tak. Můžeme nevěstám připravit výzdobu takříkajíc „na klíč“, nebo se i ony samy mohou zúčastnit květinového tvoření pro svůj velký den. Přijedou si k nám květy nasbírat a mohou přiložit i ruku k dílu u samotného vázání a tvorbě dekorací. Je to taková hezká součást svatebních příprav.
A taky fungujete jako květinový rozvoz…
Když si u nás někdo objedná kytici, samozřejmě ji můžeme i doručit. Dodáváme také pravidelně jedlé květy do některých pelhřimovských restaurací a provozujeme malý „kvítkomat“ v kavárně u náměstí. A mimo jiné vozím květiny i po celé republice. Vypomáháme si tak s kolegyněmi floristkami a přeprodáváme si květiny, které v jiných koutech republiky v určité době už nebo ještě nekvetou. Tím si zajišťujeme, že máme všichni stále pestré kytice.
Bylinky, které u vás rostou, ale nejsou určeny pouze k užitku „za čerstva“, že?
Sušíme je a mícháme z nich květinové směsi, bylinné čaje nebo koření. To je jejich veliká výhoda. Jsou užitečné jako čerstvě utržené a zároveň se dají nasušit na zimu. Některé mohou sloužit třeba jako přírodní barvivo do krémů či jako barevný poprašek na mléčnou pěnu ve vašem hrnečku kávy.
Když si tak hezky povídáme o bylinkách, kde se vlastně u vás zrodila láska k nim?
Snad tehdy, když mi má téměř stoletá prababička ovazovala rozbité koleno a vysvětlovala mi, že jitrocelový list mi zahojí ránu. Ale jistě i později, když jsem četla knížku Amálie Kutinové – Gabra a Málinka, která provázela mé dětství. Zaujal mne příběh o léčení – bohování bylinářek z Kopanic. Ať už bylo iniciací cokoliv, bylo to tak silné, že mne neodradila ani nutnost naučit se a vstřebat spoustu informací o květinách naší přírody v době mého studia.
A o získané poznatky se neváháte podělit prostřednictvím workshopů a přednášek, které vedete…
Zimy bývají dlouhé, tak jsem si řekla, proč bych to, co vím, nepředala mladší generaci? Proto chodím, třeba do hotelových škol povídat studentům o bylinkách a jedlých květech a jejich využití. Budoucím zahradníkům přednáším o bio pěstování a dělám různé workshopy o bylinkách nebo vázání květin i pro zájemce z řad veřejnosti.
A co další generace vaší rodiny – vnoučata? Vidíte v některém pokračovatele v rodinné firemní tradici?
Když vidím svou nejmladší sedmiletou vnučku, jak se hrabe rukama v hlíně, jak jí svítí oči, když sbírá svou první vlastnoručně vypěstovanou úrodu brambor. Když poslouchám svou nejstarší třináctiletou vnučku, jak plynně anglicky vysvětluje australské turistice – zákaznici účinky našich bylinných čajů. Když mí dva vnuci odtrhnou své oči od tabletů, protože je doba sesbírat semínka pro další rok… A nesmím zapomenout, není to jen o tom rostliny vypěstovat, je třeba je i prodat, vytvořit marketingovou strategii… Ano, vidím, že by tam mohl být nějaký pokračovatelský potenciál a jsem šťastná..
Foto: Archiv Ekoimpex Vysočina
Buďte první! Přidejte komentář