Není to práce na jednu sezónu. Vyšlechtit novou odrůdu pšenice trvá dvanáct let a výsledek nikdy není jistý. Přesto právě tady, v Úhřeticích, vznikají odrůdy, které se dostávají do celého světa. O tom, jak šlechtění skutečně funguje, hovoří Tomáš Bláha ze společnosti Selgen, a. s.
Nemáte čas číst? Poslechněte si článek v audio verzi.
Začneme úplně od začátku – jak jste se ke šlechtění dostal?
Pracuji ve společnosti Selgen už 17 let, z toho posledních 10 let vedu šlechtitelskou stanici v Úhřeticích. K zemědělství jsem měl blízko odjakživa, vystudoval jsem Českou zemědělskou univerzitu a do firmy jsem se dostal už během praxí. Nakonec jsem tu zůstal. A jsem za to rád.
Pojďme si tedy představit společnost Selgen…
Selgen je česká šlechtitelská firma, která má v republice několik stanic – například v Úhřeticích, Chlumci nad Cidlinou, Stupicích u Prahy, Lužanech u Přeštic nebo Krukanicích u Plzně. Každá se specializuje na šlechtění jiných plodin. Tou nejstarší je stanice v Chlumci nad Cidlinou, kde se šlechtí už od roku 1903 a vznikají zde světově úspěšné odrůdy jetele. My v Úhřeticích se zaměřujeme hlavně na pšenici, jak ozimou, tak jarní.
Co si má člověk představit pod šlechtěním? Jak taková práce vypadá v praxi?
V principu se snažíme vytvořit rostlinu, která bude lepší než ty současné. Nejčastěji se řeší výnos, protože zemědělec potřebuje, stejně jako každý jiný podnikatel, generovat zisk. Ale stejně důležitý je zdravotní stav rostlin, jejich odolnost vůči chorobám nebo třeba schopnost zvládat sucho a mráz. Problém je, že ty vlastnosti jdou často proti sobě. Odrůda, která je extrémně odolná, nemusí mít tak vysoký výnos. Takže hledáme rovnováhu – něco, co je celkově nadprůměrné. A to je právě ta nejtěžší část.
Jak dlouhá cesta vede od prvního nápadu k nové odrůdě?
Průměrně 10 až 12 let. A ani pak nemáte jistotu, že to vyjde. My křížíme velké množství kombinací, vybíráme, testujeme na mnoha lokalitách. A z tisíců materiálů se do finále dostane jen pár. Pak přichází ještě státní zkoušky, které trvají další tři roky. A teprve když odrůda prokáže, že je lepší než ty stávající a zároveň stabilní, dostane registraci a může jít na trh. Ve výsledku se stane, že z několika kandidátů projde třeba jedna nebo dvě odrůdy.
Jak moc se do té práce promítají moderní technologie? A naopak, kolik zůstává ruční práce?
Je to kombinace obojího. Máme moderní laboratoře, techniku i zázemí, ale zároveň je šlechtění pořád hodně o lidech. Třeba některé pokusy se sklízí ručně srpem, protože jsou tak malé, že to jinak nejde. Zároveň se ale hodně posouváme v práci s daty. Každý genotyp hodnotíme podle celé řady parametrů – výška, odolnost vůči chorobám a poléhání, výnos, homogenita, těch dat je obrovské množství. Tam nám začínají pomáhat i moderní nástroje, včetně prvků umělé inteligence, které dokážou ty informace lépe vyhodnocovat.
Jak velkou roli dnes hraje klima a změny počasí?
Obrovskou. Pracujeme s živým organismem, takže příroda nás vždycky může překvapit. Navíc klimatické změny přicházejí rychleji, než trvá vyšlechtění nové odrůdy. Proto se nesoustředíme jen na jeden směr. Nešlechtíme jen „na sucho“ nebo jen „na choroby“, ale snažíme se pokrýt co nejvíc scénářů. Díky tomu pak můžeme reagovat podle toho, co se zrovna v praxi děje.
Vaše práce ale nekončí v Česku. Kam všude se vaše odrůdy dostávají?
Dodáváme osiva na čtyři kontinenty. Jsme v Evropě, Americe, Austrálii i v Africe. Je to pro nás důležité potvrzení, že kvalita našich odrůd obstojí i v mezinárodní konkurenci. Jsme na to náležitě hrdí. Přitom jsme pořád relativně malá česká firma.
Co se podařilo konkrétně ve vaší stanici v Úhřeticích?
Za dobu, co se tu věnujeme pšenici, jsme vyšlechtili 42 odrůd ozimé a 8 odrůd jarní pšenice. Každá z nich má za sebou roky práce a spoustu testů. Zajímavé je, že na úplném začátku se tu nešlechtila pšenice, ale tulipány. Dnes už to zní trochu neuvěřitelně, ale když se podíváte na staré fotografie, byla to krásná barevná pole.
Jak moc jste propojení s regionem a lidmi kolem?
Spolupracujeme se zemědělskou školou v Chrudimi, studenti k nám chodí na praxe. Pořádáme i akce pro veřejnost, třeba dětský den na statku, kam dorazí kolem dvou tisíc lidí. Snažíme se ukázat, že zemědělství dnes není zastaralý obor, ale moderní a perspektivní práce.
Letos slavíte výročí. Co chystáte?
Stanice v Úhřeticích slaví 75 let od založení, takže plánujeme den otevřených dveří. Chceme lidem ukázat, co všechno za šlechtěním stojí a jak dlouhá a složitá cesta vede k nové odrůdě. Nejhezčím dárkem pro nás jsou další dvě registrace nových odrůd, které letos probíhají.
Foto: Archiv Selgen
[…] Dvanáct let práce na jedné odrůdě. Příběh pšenice, která vzniká v Úhřeticích […]