Natalie a Oleksij Pohorili vedou v Kutné Hoře úspěšnou stavební firmu ANARKADA s. r. o. Díky nadšení, píli a ochotě učit se novým věcem se dokázali vypracovat a je za nimi spousta povedených zakázek. „O jiném provedení práce ani neuvažujeme. Preciznost je pro nás na prvním místě,“ říká sympatická paní Natalie.
Na první pohled mne zaujal název vaší firmy. Prozradíte, jak vznikl?
Máme čtyři děti a když jsme od každého vzali první dvě písmena jejich jména a poskládali je dohromady, vznikla Anarkada, tedy celkem nevšední, leč originální název pro stavební firmu.
Kdy vznikla ANARKADA?
ANARKADA vnikla před devíti lety. Ze začátku jsme působili jako subdodavatelé jedné čáslavské firmy, která nás měla pod křídly. Teď už třetím rokem pracujeme samostatně na vlastních zakázkách.


Kolik oněch šikovných zaměstnanců máte k ruce?
Celkem zaměstnáváme třicet lidí, kterým bych tímto chtěla poděkovat za jejich nasazení, bez kterého by se tahle práce dělat nedala.
Dá se říct, že jste na některou z vámi zhotovených zakázek opravdu pyšní?
V podstatě na všechny. Každá je totiž jiná, vyžaduje individuální přístup a má své kouzlo. Velkou výzvou pro nás byla dřevostavba bistra v Kutné Hoře. Specializujeme se totiž spíše na zděné stavby než na dřevo. Ale i s touto pro nás nevšední zakázkou jsme se popasovali velice dobře.



Jaký je váš rádius působnosti? Stavíte po celé republice?
Z logistických důvodů se snažíme, aby se stavba nacházela v maximálně hodinové vzdálenosti od Kutné Hory. Takže působíme především v Praze a Středočeském kraji. Hlavní je pro nás precizně a kvalitně odvedená práce ku spokojenosti klienta. A tato zásada se nám daří naplňovat. O zakázky nemáme nouzi.
Stavařina, pomineme-li architekturu, je stále převážně mužským oborem. Vy se ale co se chodu firmy týče aktivně podílíte i na realizační stránce, jezdíte na stavby…
Ano. Ženy vidí věci jinak, dokážou si více všímat detailů než muži. Proto si myslím, že ženy do stavařiny patří a mělo by jich tam pracovat více. Ale obecně si myslím, že až tak úplně nesejde na pohlaví, ale spíše na tom, co všechno do své práce dáváte. My s manželem stavařinou žijeme a spokojenost našich zákazníků je pro nás nejdůležitější.



Zmínila jste vaše čtyři děti. Předpokládáte, že některé z nich se vydá ve stavařských šlépějích?
Zatím to moc nevypadá. Dcery jsou výtvarně nadané, takže mají předpoklady k tomu, že by se třeba jednou mohly věnovat studiu architektury. Rozhodně je ale nehodláme do ničeho nutit. Pokud se naše děti najdou v úplně jiném oboru, smutnit nebudeme. Hlavní je, aby je práce naplňovala a věnovaly se jí s láskou. Stejně jako se my s manželem věnujeme stavařině.
Foto: Archiv ANARKADA
Buďte první! Přidejte komentář