Vstup strategického partnera před pětadvaceti lety společnosti Jihlavské kotelny, s. r. o. výrazně pomohl. Rakouský koncern Steirische Fernwärme GmbH (od roku 2011 Energie Steiermark AG) totiž dodal nezbytné finance na potřebnou modernizaci zastaralého zařízení. Za uplynulým čtvrtstoletím se ohlíží jednatel společnosti Jan Diviš.
Nemáte čas číst? Poslechněte si článek v audio verzi.
Na co společnost Jihlavské kotelny v okamžiku svého vzniku, v roce 1994, navazovala?
Před rokem 1989 to bylo tepelné hospodářství, které bylo součástí Podniku bytového hospodářství. Po roce 1989 došlo k privatizaci a v roce 1994 tu byla společnost Jihlavské kotelny s. r. o. Zařízení společnosti však bylo zastaralé, sháněl se proto silný finanční partner
Modernizace byla tehdy úkolem číslo jedna?
Přesně tak. V té době byly v provozu uhelné kotelny, bylo třeba z nich přejít na plyn, stejně tak přejít z páry na teplovodní systém. Kotelny navíc byly vesměs ze šedesátých, sedmdesátých let a byla na nich patrná obrovská zanedbanost. S modernizací jsme v devadesátých letech začali, ale viděli jsme, že sami tento úkol nezvládneme. Proto se hledal strategický partner, který by do společnosti vstoupil a vložil do ní „hotové“ peníze.
Tím se stal rakouský koncern Energie Steiermark AG, který získal necelých 51 procent společnosti, zbytek dále vlastní město Jihlava. O důležitosti tohoto okamžiku zřejmě není třeba spekulovat, že?
Vůbec. Tehdy se začala psát nová etapa zásobování teplem a teplou vodou v Jihlavě. Nešlo však jen o Jihlavu, podobný krok se řešil i v dalších českých městech. Musím přiznat, že mě těch 25 let úspěšné spolupráce města a rakouského partnera opravdu velice těší.
Co všechno přinesl investor nového?
V první řadě know-how na centrální vytápění. Vedle sebe tu totiž stály a stále stojí systémy centrálního a domovního vytápění. Město vložilo majetek v určité hodnotě a rakouská strana pro změnu finance, tudíž jsme měli na investice a nemuseli si půjčovat od bank.
Prozradíte, jak velká částka se za ty necelé tři dekády proinvestovala?
Je to více než půl miliardy korun, což je obrovská suma. Došlo k modernizaci všech plynových kotelen a k výměně topných rozvodů. V kotelnách jsou osazeny kondenzační kotle a topné rozvody z předizolovaného potrubí jsou uloženy přímo do země. Žádné topné kanály. Tím došlo nejen ke zvýšení účinnosti jednotlivých kotelen, ale současně s tím i ke snížení ztrát v topných rozvodech.
Kolik let tato modernizace trvala?
Zmodernizovat sítě z doby před rokem 1989 nám trvalo nějakých dvanáct let. Kvůli špatné izolaci byly v rozvodech uložených v topných kanálech velké tepelné ztráty. Ty se jiným způsobem uložení i použitou zesílenou tepelnou izolací podařilo snížit na minimum. Všude, kde se modernizovaly kotelny, jsme instalovali kondenzační technologii, kdy se teplo, které by jinak vylétlo komínem, dál využívá v systémech vytápění.
Nakolik se vás dotkly léta ekonomické krize či covidové pandemie?
Byly to krizové roky, ale i v nich se nám bez větších problémů podařilo zajistit dodávky tepla i teplé vody pro naše odběratele. Omezení samozřejmě byla, ale poradili jsme si s tím.
A co obnovitelné zdroje, využíváte je?
Zelenou cestu jsme nastoupili v roce 2011, kdy jsme do jedné naší kotelny nainstalovali kotel na biomasu
Snažíte se tedy o co největší různorodost?
Ano. Kde to jde, snažíme se o diverzifikaci palivové základny, což znamená plyn plus biomasa či pelety. Dělali jsme i dva pilotní projekty, kde se v tom prvním zkoumala možnost spolupráce fototermického ohřevu teplé vody v systémech centrálního vytápění. Dalším je pak tepelné čerpadlo pro předehřev teplé vody v systému centrální vytápění či tepelné čerpadlo jako bivalentní zdroj v kotelně Domova pro seniory. V loňském roce byl do kotelny v Třešti nainstalován kotel na pelety, který vyrobí více než polovinu potřebného tepla.
Co nedávná energetická krize, dotkla se vás nějak?
Energetická krize způsobila výrazné zdražení dodávek tepla. Cena plynu, která se na burze v předkrizové době pohybovala na úrovni 10-15 Euro/MWh vyskočila na úroveň přes 100 Euro/MWh. Nyní se cena pohybuje na úrovní 40-45 Euro/MWh.
Vy nakupujete plyn na burze?
Ano, ale prostřednictvím obchodníka. Abychom eliminovali riziko nevýhodného, jednorázového nákupu, realizujeme nákup plynu po tranších – tedy postupně, a to nejen rok před dodávkou, ale i v delším časovém horizontu. Již nyní máme zajištěnou část plynu i na rok 2028. Díky této strategii nedochází k výrazným cenovým výkyvům. Cena plynu tak sice není nejnižší, ale ani nejvyšší, protože se nákup jednotlivých tranší zprůměruje. Tím získáváme jistotu a stabilitu, což je výhodnější než vystavení se nepředvídatelným cenovým skokům nahoru či dolů.
Jak vychází ceny tepla v Jihlavě oproti jiným českým městům?
Pohybujeme se v lepším středu. Nejsme nejlacinější, protože ten, kdo vyrábí teplo z uhlí či pouze z biomasy, má ceny nižší. My jsme však investovali hodně prostředků na větší účinnost a menší ztráty. Určitě jsme cenově v lepším průměru.
Pohybujete se pouze ve městě Jihlava, nebo i v dalších částech regionu?
Historicky se dodává teplo a teplá voda také do města Třešť. V rámci nových akvizic dodáváme teplo i do Telče, Batelova, Dolní Cerekve, Horní Cerekve a Polné. Letos jsme pak expandovali i do Velkého Meziříčí.
Kolik vlastně máte k dispozici kotelen?
Máme dvanáct kotelen centrálních, k tomu dalších 52 domovních ve všech městech dohromady. Jejich výkon činí přes 55 MW. Naše rozvody jsou dlouhé přibližně 22 kilometrů. Dodávku tepla a teplé vody zajišťujeme téměř pro 10,5 tisíce bytů plus k tomu ještě asi 600 tisíc metrů čtverečních nebytových prostor, jako jsou například obchodní či zdravotní střediska, školy a školky. Zajišťujeme i dodávku tepla do Vodního ráje. Našimi zákazníky je více než dvacet pět tisíc obyvatel Jihlavy a okolí. Do budoucna pak ve spolupráci s developery počítáme s dalším rozšiřováním našich služeb.
Kolik má společnost zaměstnanců?
Před rokem 1989 pracovalo ve společnosti okolo 140 lidí. Po proběhlých modernizacích a restrukturalizaci společnosti máme 25 kmenových zaměstnanců. Všechno je dnes řízeno počítači, máme vybudovaný centrální dispečink, který sbírá data od všech zákazníků. Vidí, jak se topí, zda jsou dodržované smluvní parametry. Tento dispečink funguje v topné sezoně 24 hodin denně, sedm dní v týdnu.
Došlo v posledním období k nějaké novince ve vašich službách?
Na některých kotelnách jsou nainstalovány kogenerační jednotky, které vyrábějí elektrickou energii, a takzvané odpadní teplo z tohoto zařízení je využíváno k vytápění. Jedná se o kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie. Od minulého roku jsou tyto jednotky využívány i k poskytování služby výkonové rovnováhy. Pokud je v rozvodné síti nedostatek elektrické energie, může si provozovatel přenosové soustavy pomoci i zapnutím našeho zařízení.
Na co se připravujete do dalších let?
Budeme i nadále pokračovat v osazování obnovitelných zdrojů energie do naších systému a tím snižovat uhlíkovou stopu. Po dobrých zkušenostech s osazením kotle na pelety v Třešti chceme obdobně pokračovat i na dalších kotelnách v Jihlavě. Dále je v plánu osazení solárních panelů na střechy kotelen, které zajistí elektřinu pro kotelnu a v letních měsících budou přebytky částečně ohřívat i topnou vodu v systémech centrálního zásobování. V neposlední řadě musíme již pomalu začít myslet i na provedené rekonstrukce a modernizace jednotlivých zařízení. Životnost našich zařízení je nějakých pětadvacet třicet let. Je to takový nikdy nekončící proces.
Foto: Archiv Jihlavské kotelny
Buďte první! Přidejte komentář