Blíží se 36. výročí sametové revoluce, letošní rok je ale zároveň jubilejním čtvrtstoletím od vzniku krajského uspořádání. To povýšilo Jihlavu na horáckou metropoli. Vznik Kraje Vysočina se tehdy ne všem zamlouval, o vztahu k benjamínkovi mezi krajskými městy nemluvě. Jaká byla Jihlava v roce 1989, a hlavně kam se od vzniku krajů posunula a kam míří, o tom mluví její primátor Mgr. Petr Ryška.
Nemáte čas číst? Poslechněte si článek v audio verzi.
Éru budování reálného socialismu ukončil podzim 1989. Jihlavě po ní zbyl obrovský vnitřní dluh, kopřivami zarostlé proluky po demolicích, nevábná řeka s nepřístupnými břehy a PRIOR na náměstí.
Co se podle vás městu od té doby podařilo? Která rozhodnutí a kroky politiků se ukázaly jako vizionářské?
Jako jihlavský rodák a lokální patriot mám velkou radost, že se Jihlava konečně proměňuje z okresního města na krajské. Stává se centrem Vysočiny skutečně, nejen geograficky, vzhledem i infrastrukturou.
Jsou prostě danosti, které do krajského města patří. V současné době je to zejména výstavba centrálního dopravního terminálu, který mění ještě nedávno zanedbaný prostor malého vlakového nádraží v hlavní dopravní uzel regionu. A samozřejmě finišující stavba Horácké multifunkční arény (HMA), mimořádného projektu z hlediska sportovního i kulturního života města.
Vizionářskými kroky z minulých desetiletí rozhodně bylo vybudování průmyslové zóny, kam denně míří tisíce lidí za prací, či úspěšné úsilí o vznik veřejné Vysoké školy polytechnické Jihlava, která dnes už nabízí i magisterské studium. A pořád se rozvíjí.
A protože na pocit člověka má bezprostřední vliv i podoba prostředí, ve kterém žije, nelze nepřipomenout všechny ty opravy domů či vznik volnočasových areálů a cyklostezek, které dokázaly proměnit dříve nepřístupná místa ve vyhledávané cíle.
Pár slov o sportu
Co z toho vítáte nejvíc vy osobně?
Oprávněně čekáte, že celoživotní sportovec bude nadšen z toho, jak se rozhýbala sportovní infrastruktura. To není jen HMA. Jako plavec kvituji s povděkem, že na Vodním ráji vznikl tréninkový bazén a že až skončí rekonstrukce bazénu na ulici Rošického, bude větší sportovní vyžití po této stránce. Startuje ale zároveň komplexní obnova areálu na Bedřichově, vylepšili jsme a opravili atletický stadion Na Stoupách, vznikla nová hřiště… Za to všechno jsem rád, pohyb je člověku přirozený a sport přináší užitečnou nadstavbu.
A teď naopak. Co chybí, co se ještě nestihlo?
Ve městě je to jako v běžném životě: nikdy si nemůžete říct, že je všechno hotové či ideální. Vždycky děláte kompromisy, vybíráte mezi tím, co by kdo chtěl a co je (s ohledem na priority a finanční možnosti) reálné. Názorným příkladem může být vodohospodářská infrastruktura. Je skvělé, že jsme se do toho pustili, historické dluhy na ní jsou gigantické a musíme pokračovat dál. Současně je potřeba zajistit pro rozrůstající se Jihlavu dost vody i v budoucnu. Je to nepřetržitý kolotoč plánů, příprav, počítání a shánění prostředků. A to jsem zmínil jen jedno z témat.
V hlavní roli voda
Dá se konkrétně uvést, co Jihlavu v příštích několika letech určitě nemine?
To nejzásadnější, co se nyní musí udělat, je přivaděč ze Štoků, odkud do vodojemu Bukovno přivedeme vodu ze Želivky, plus rozvedení severozápadní a severovýchodní větve. Dostatek vody je základ. Že se celý záměr po dlouhých letech podařilo rozjet, je podle mě přelomová věc.
Další nezbytností je druhá etapa dopravního terminálu. Ta současná se soustředí na oblast vlakového nádraží, jeho předprostor a napojení na Havlíčkovu ulici. Druhá etapa plánovaná na roky 2028 – 29 přinese nové autobusové nádraží a propojení s Jiráskovou ulicí, což bude mít významný dopad na celkovou dopravní situaci.
V investičním plánu je i velký balík oprav. Například výměna přivaděče z úpravny vody Hosov, který je v hodně špatném stavu, a kdyby prasknul, tak má město opravdu velký problém. Nebo byty. Začínáme s opravou bytů v městských domech na Jiráskově ulici, taky urgentní záležitost.
Bydlení, bydlení
Vidíte, bydlení. Co plánuje Jihlava v této oblasti?
V této chvíli se chystá první porce developerské bytové výstavby v Handlových Dvorech. Pro další dva velké městské pozemky v této lokalitě chystáme investici do základních sítí, abychom je mohli nabídnout k prodeji. Vzniknout by tam měly byty pro dva tisíce lidí.
A co městské byty?
V první řadě musíme dát bytové hospodářství do pořádku. Jihlava má zhruba 700 bytů, ale 300 z nich je v domech s pečovatelskou službou a 50 sociálních. Těch s možností běžného pronájmu tedy není příliš mnoho a pokud jsou navíc ve špatném stavu a pronajímat je nelze, je to ta nejhorší varianta. Proto, co lze opravit, je třeba opravit. Kde je oprava pro město neefektivní, to se má prodat. Uvedený počet bytů je přitom podle mě minimální a bude třeba ho doplnit. Vlastnit byty je pro město důležité z mnoha důvodů, včetně možnosti nabídky bydlení klíčovým profesím. Sami ale stavět nemůžeme, na to město nemá vhodné podmínky. Dobrou možností je ale nákup z developerské výstavby, kdy město prodá developerovi stavební pozemky a část zisku věnuje na pořízení nových bytů. To máme v plánu.
Rekonstrukce náměstí se blíží
Nemohu pominout otázku léta chystané rekonstrukce centrálního náměstí…
Pokud půjde všechno bez nečekaných zádrhelů, na jaře 2026 by mělo být vydáno stavební povolení. První práce by se tak mohly rozběhnout v témže roce na podzim na západní a jižní straně. Začít se samozřejmě musí sítěmi pod zemí. Tato část by měla být hotova v roce 2028, poté naváže další etapa. To náměstí je, bohužel, tak obrovské, že se naráz opravit nedá.
Když už jsme u centra, jak to vypadá s opravou ikonické jihlavské Brány Matky Boží?
Dostane fasádu, nebo zvítězili odpůrci zakrytých kamenů? Co do vzhledu došlo ke kompromisu: řešením bude něco jako mikroomítka. Ta bude kameny přiznávat, ale spáry budou silněji přetažené přes okraje. Degradaci se tak bude účinněji bránit. Začít by se mohlo ještě letos na podzim. V příštím roce dojde i na dům č. p. 35 v sousedství minoritského kostela. Obě tyto akce musí být s ohledem na získanou dotaci hotovy do roku 2028.
Aktuálně se též pracuje na modernizaci a rozšiřování trolejového vedení. Má Jihlava jasný cíl, kam s novými dráty půjde?
Já jsem hlavně rád, že jsme dokázali vyměnit nejstarší sloupy třeba na Havlíčkově ulici, které měly skoro 60 let a už nebyly v dobrém stavu. Celá tato akce řádově za stovky milionů korun rovněž využívá evropské peníze a dává nám velký smysl i třeba proto, že k Jihlavě trolejbusy jako ekologicky čistá doprava patří. V plánu je ještě další protažení po Rantířovské ulici, pak bude třeba si věc ujasnit koncepčně, zejména s ohledem na rozrůstání města.
Nekončící stavby a cíl se jménem VRT
Obrovský stavební boom, který je k vidění v Jihlavě nyní, tedy zdaleka nekončí?
Nekončí. Ale my jsme s tím šli do voleb. Říkali jsme, že chceme tyto věci udělat.
Čeho byste se chtěl v Jihlavě dožít?
Aby byla důstojným a respektovaným krajským městem a její obyvatelé na ni byli hrdí. Určitě bych se i proto rád dožil napojení na vysokorychlostní trať, díky které se Jihlava stane součástí mezinárodní dopravní páteře. V Brně odtud budete za 40 minut, v Praze za 50. Dopad na rozvoj města bude obrovský.
Buďte první! Přidejte komentář