Rodinná firma s tradicí, která pokračuje ve své činnosti již čtvrtou dekádu, je společnost FOPO II., s. r. o. Ta má své provozovny v Pelhřimově, Jindřichově Hradci a rovněž v Počátkách, kde celá historie podniku začala. Nejen o počátcích společnosti, ale také o její současnosti a výhledu do budoucnosti vypráví její zakladatel Adolf Lehejček a jeho dcery, dnes jednatelky, Markéta a Jana.
Nemáte čas číst? Poslechněte si článek v audio verzi.
Můžete zavzpomínat na počátky vašeho podnikání?
Hned v roce 1990 jsem začínal s autodopravou. Za další dva roky se otevřely možnosti vstupu západoevropských značek na český trh. Já jsem tehdy autodopravu, která slušně běžela, strčil až na druhé místo a začal shánět automobilovou značku, která by tehdy byla cenově dostupná pro střední třídu.
Co následovalo dále?
V té době se nabízely tři značky – Renault, Ford a Škoda. Po několikerém jednání s importéry jsem si zvolil značku Ford a k tomu hledal odpovídající prostory. Ty se naskytly v Počátkách, kde probíhala privatizace okresního podniku služeb. Na podzim roku 1992 jsem tak podepisoval smlouvu s importérem, který vstupoval na český trh. Byl jsem tak prvním, a dnes jsem služebně i věkově nejstarším, dealerem značky Ford na českém trhu.
Co bylo v počátcích, v prvních letech podnikání nejtěžší?
Nejdůležitější a nejsložitější bylo získat finance, protože na rozdíl od různých podvodníků, banky tehdy začínajícím podnikatelům půjčovaly peníze s dnes těžko uvěřitelným úrokem 22 procent. A šlo také o to získat důvěru importéra, který by šel do jiných končin, než byla velká města typu Prahy či Brna. S tím mám spojenou i jednou úsměvnou historku.
Povídejte, prosím.
Importér za mnou vyslal svého obchodního ředitele, který brzy ráno vyjel, ale ani v poledne, kdy jsme měli mít schůzku, zde nebyl. Bloudil po kraji a když odpoledne konečně dorazil, řekl mi, že jsem hrdina, když chci prodávat Fordy v místě, kde nevede ani pořádná cesta a jezdí tu jen samé trabanty a traktory. (směje se) A ještě tu byla jedna důležitá okolnost.
Která?
Hned od počátku importér počítal s expanzí, protože jasně řekl, že v Počátkách nezůstane. V roce 1997 jsme tak otevřeli pobočku v Pelhřimově a následně také v Jindřichově Hradci. Jejich založení bylo v podstatě nutností, tlak od importéra byl nekompromisní.
Rozeberme nabídku jednotlivých služeb společnosti?
Těch činností je hned několik a všechny jsou vzájemně propojené. Jsou to spojené nádoby, kdy jedna bez druhé nemůže pořádně fungovat. Pozorujeme, že jsou pravidelně různé výkyvy a změny, proto musíme držet krok s dobou. Nejde jen tak něco vypustit. Nejdůležitější je, aby dokonale fungoval servis, k tomu je potřeba mít doplňkové služby, v našem případě kvalitní lakovnu a karosárnu. To jsou tři klíčové věci, pokud se chcete v oblasti automotive uživit. S tím souvisí i kvalitní vybavení těchto provozů a samozřejmě také zkušení pracovníci, které zde po celou dobu máme.
Co konkurence? Přijde mi, že jednu dobu byla v tomto oboru značná, ale v posledních letech řada prodejců v tomto odvětví skončila…
Doba se doslova brutálně mění. Řada společností ustupuje z prodeje aut, protože dnes jsou velké nároky na finance a vybavení showroomu, což prodej nedokáže zajistit. Proto se řada prodejců transformovala pouze na servis. A nástup čínské konkurence to ještě zvýraznil.
V nabídce máte pouze vozy značky Ford?
Jeden čas jsme mysleli také na terénní auta a vozy SUV, proto jsme se domluvili s firmou Mitsubishi na prodeji a servisu vozů jejich značky. V současnosti už ale nabízíme u jejich vozů pouze servis.
Jak jste v roce 2022 oslavili výročí třiceti let existence firmy?
Vyloženě jako poděkování našim zaměstnancům, těm stávajícím i bývalým. Uspořádali jsme pro ně oslavu. Místo do práce přišli do firmy strávit příjemný den spojený s kapelou, grilováním a další zábavou.
Kolik vlastně má firma zaměstnanců?
Je jich pětadvacet, což je číslo, které si stabilně držíme. Těší nás, že fluktuace je v tomto směru minimální, což je důkazem toho, že jsme solidním zaměstnavatelem. Lidé u nás v drtivé většině končí jen kvůli tomu, že odchází do penze. Neustále však máme volné pozice, které inzerujeme na našich webových stránkách.
Co pro Vás všechny znamená, že pracujete v rodinné firmě?
Adolf: Kdybych nechtěl, aby moje dílo takto pokračovalo, respektive mi dcery řekly, že jim tato práce nic neříká a nechtějí v ní pokračovat, udělal bych ve firmě zásadní změny už před několika lety. Nebyl důvod, abych něco tlačil takříkajíc na sílu. Ony ale tomu pokračování daly zelenou a já jsem jim rád slíbil, že jsem odhodlaný jim pomáhat, dokud mi síly budou stačit. Současná doba v automotive je ovšem vyostřená, hlavně kvůli prodeji nových aut s ohledem na elektrifikaci. Dealeři mají problémy ve velkých městech, natož my tady, když jsme v horší výchozí pozici.
Markéta: Moji práci ve firmě, na jejím vedení, vnímám jako zodpovědnost, ale také jako vděk a jistou morální povinnost. Dokud to půjde, hodlám v ní pokračovat, i když v dnešní době asi není nikdo schopen říci, jak bude vývoj vypadat v následujících letech. Snažím se tuto práci dělat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, ale jsou skutečnosti, které člověk neovlivní.
Jana: Mám podobný názor jako moje sestra. Od dětství jsme ve firmě prakticky vyrůstaly, k autům jsme měly hodně blízko, a proto jsem se také rozhodla studovat v automobilovém oboru, ačkoliv jsem původně měla trošku jiné plány. I když se na první pohled zdá, že pracovat v rodinné firmě je snadné, tak to tak rozhodně není a přináší to i různá úskalí. To nemění nic na tom, že si táty obrovsky vážím, jakou firmu dokázal vybudovat, v jaké době, bez jakékoliv finanční podpory. A budu moc ráda, když ji povedeme společně se sestrou dál stejně tak dobře jako náš táta. Díky, tati.
Vzhledem k tomu co říkáte, asi není do budoucna v plánu další rozšiřování firmy?
Další expanzi jsme vyloučili. Spíše chceme, když vidíme, co se v oboru děje, společnost stabilizovat. Jsme stabilní firmou, která se hodlá zaměřit na zkvalitnění služeb i personálu, abychom se dokázali vyrovnat s elektromobilitou. Nejde jen o prodej, ale jde o to jim porozumět a umět je opravovat. Době, která přichází, se nevyhneme, chceme s ní držet krok a vyhovět všem zákazníkům. Současně nám jde také o naše zaměstnance, aby u nás byli spokojení a mohli dál dělat práci, kterou umí a která je baví.
Foto: Archiv FOPO II
Buďte první! Přidejte komentář