Nemáte čas číst? Poslechněte si článek v audio verzi.
K Humpolci už celou řadu let neodmyslitelně patří prestižní finále jezdeckého a vozatajského klání Zlatá Podkova. Jde o celorepublikový seriál kvalifikačních kol sedlových i vozatajských soutěží a jeho finále se koná tradičně v Humpolci. Letos tento seriál závodů oslaví šedesátiny. Významné jubileum si zaslouží nějaký hezký narozeninový dárek. A bude ho mít pro všechny jezdce, pořadatele i příznivce v podobě originální brožury, která představí všechny vítěze hlavních kategorií – sedlových koní a mistrů opratí. „Bude to malá kniha plná velkých příběhů lidí a koní. Protože právě oni Zlatou podkovu takříkajíc nesou a bez ní by nebyla tím, čím je,“ říká Milan Kopecký, autor textů výroční publikace a zároveň agronom Školního statku Humpolec.
První soutěž Zlaté podkovy se datuje do roku 1966. Co vlastně stálo za jejím vznikem?
Byla to myšlenka redaktorů Zemědělských novin, která vyšla vstříc zemědělské veřejnosti s láskou ke koním. Zlatá podkova pomohla zachránit chov koní, všestrannost a spřežení v Československu a zároveň se našlo smysluplné využití volného času pro děti a mládež.
První čtyři ročníky finále Zlaté podkovy se konaly v Přerově. Jak přišlo na její stěhování do Humpolce?
Humpolec se nachází ve strategické poloze, což zřejmě hrálo roli pro její přesídlení. Podstatné bylo také to, že v Humpolci byla a je skupina nadšených organizátorů, kteří jsou takovou akci schopni uspořádat. Podstatná je i technická podpora ze strany školního statku a jeho zaměstnanců. Ač se tehdy jednalo o buržoazní sport, jak se říkalo, podařilo se ho udržet také díky akčním zemědělským družstvům a statků, které podporovaly chov koní.
I disciplíny Zlaté podkovy byly jiné, než jak je známe teď…
Původně musel kůň, který absolvoval soutěž pod sedlem, zvládnout i klání v zápřeži. Podoba Zlaté podkovy, jak jí známe dnes, se měnila postupně, jak jednotlivé kategorie přecházely k pravidlům světové jezdecké federace FEI. Například u vozatajských disciplín, tedy mistrů opratí, byla tato pravidla přijatá v roce 1980. A v současné době je finále Zlaté podkovy jediným kláním v České republice, kde soutěží sedloví koně a zároveň kočáry.
V minulosti jsme mohli na kolbišti vidět i výrazně jiné složení startujících koní. Zatímco teď jsou to specifičtí sportovní koně, dříve tomu tak nebylo…
Bývali to často dostihoví koně. Pak přišlo období takzvaných „zchromlých“ dostiháků, kteří nebyli schopni běhat dostihy, ale do všestrannosti se hodili. Nesmíme zapomenout na období zemědělských družstev a statků, kdy na závody jezdili i pracovní koně z provozu. Jak se říká: v pátek z nich sundali chomout a v sobotu jeli na závody. Dnes jsou to převážně koně sportovní, nejčastěji český teplokrevník.
Jak se Zlatá podkova vyvíjela po revoluci?
Tím, že v 90. letech zanikly Zemědělské noviny, neměl Zlatou podkovu kdo financovat. Tehdejší organizační výbor v čele se školním statkem a jeho dlouholetým ekonomem Ladislavem Vrátným založili neziskovou organizaci, která funguje dodnes. Podařilo se jim přes sponzory a veřejné instituce sehnat potřebné peníze. Podstatné je i to, že se podařilo udržet skupinu lidí, kteří závody organizují, mají dlouholeté zkušenosti a ví si v jakékoli situaci rady.
Když jste vzpomněl výročí Zlaté podkovy, dostane i nějaký ten pomyslný narozeninový dárek?
Dostane a budou se z něj moci těšit všichni aktéři i příznivci Zlaté podkovy. Bude to brožura či malá publikace, která připomene všechny vítěze hlavních soutěží, tedy Zlaté podkovy a mistrů opratí, dvojspřeží. Vycházíme z takzvané tabule cti, která je na tribuně v Humpolci. Jsou tam všichni vítězové sedlových soutěží a pak dvojspřeží od roku 1980, kdy, jak už jsem řekl, se změnila pravidla závodů. Příběhy lidí a koní jsou mimo jiné tím, co Zlatou podkovu utváří. Součástí medailonku každé osobnosti bude i QR kód s odkazem na video o něm, takže si lidé budou moci nejenom prolistovat knihou, ale dostanou k ní i audiovizuální obsah. Nesmíme samozřejmě zapomínat na pořadatele závodů, především kvalifikačních kol, na rozhodčí, funkcionáře a celou další řadu lidí, bez kterých by Zlatá podkova také nefungovala.
Můžete za všechny zmínit některá jména, jenž se v publikaci objeví?
Antonín Soviš z Hluku u Uherského Hradiště byl vůbec prvním vítězem Zlaté podkovy. Kamil Kuchovský, který kromě soutěží Zlaté podkovy v roce 1967, jel mnohokrát Velkou pardubickou, Václav Opatrný – otec známého parkurového jezdce Aleše Opatrného, čtyřnásobný vítěz Zlaté podkovy Zdeněk Kusý, trojnásobný vítěz a zároveň největší talent jezdecké všestrannosti v České republice Jaroslav Hatla. Zajímavý je Josef Krčmář, jediný vítěz Zlaté podkovy, který je humpoleckým rodákem. Nesmíme zapomenout ani na ženy. Vůbec první dámou, která zvítězila ve Zlaté podkově, byla v roce 1994 Kateřina Tumpachová. A v roce 2002 přišla na scénu Radka Dvořáková, které se podařilo vyhrát celkem sedmkrát, čímž si vysloužila titul vůbec nejúspěšnější jezdkyně. Co se týče soutěží spřežení, tam se po léta opakují jména vozatajských rodů – Nesvačil, Jirgala, Drábek, Barták či Kohout.
Kdy bude publikace k dostání?
Chceme ji slavnostně představit na srpnovém finále Zlaté podkovy a naší snahou bude pozvat přímo na závodiště co nejvíce bývalých vítězů a publikaci jim osobně předat. Jinak bude k mání během závodů 22. – 24. srpna 2025.
Vytvořit takovou publikaci vás jistě stálo nemalé úsilí a spoustu času…
Jsou za mnou měsíce práce, tisíce najetých kilometrů po České republice a shánění materiálů. Ale určitě to stálo za to a jsem rád, že jsem mohl napomoci k této milé vzpomínce na šedesátiletou historii Zlaté podkovy.
Foto: Archiv Zlatá Podkova
Buďte první! Přidejte komentář